Ach ta Džamila….

Zelená ministryně opět perlí. Prý bude zkoumat, proč je většina ředitelů škol mužského pohlaví. Též bude zkoumat, jestli náhodou nejsou ženy ve školství diskriminovány, co se platu týče.

Paní ministryně asi skutečně nemá co na práci. Vymýšlí jednu větší hovadinu, než druhou. Nejdříve, že se dítě nesmí plácnout po zadku a pak toto. Kdyby se mne paní ministryně zeptala a za odpověď mi dala jedno procento částky, kterou toto zkoumání bude stát, rád ji odpovím.

Vám věrným, nevěrným, milým a nemilým čtenářům mého blogu odpovím zdarma. Problém je v tom, že žen se do konkurzů na ředitele hlásí podstatně méně než mužů. Například já, když jsem šel do konkurzu, tak z jedenácti přihlášených byly tři ženy. Je zřejmé, že ženy se do funkcí a odpovědnosti nehrnou, raději v poklidu učí, rozhodování nechávají na jiných. Druhým možným důvodem může být kariéra přerušená mateřstvím. Ve školství, stejně jako v celé společnosti se stále něco děje, učitelka vytržená z praxe má po návratu za katedru co dohánět. Stačí, když si důsledný čtenář na stránkách ministerstva dohledá seznam zákonů, předpisů a nařízení, které po školství platí. Je to několik stran A4, ustanovení se týkají široké škály, ať jde o pracovně právní předpisy, ekonomické, pedagogické, bezpečnostní, hygienické atd….

Paní ministryně i směle tvrdí, že ve školství jsou ženy diskriminovány výší platu. To je naprostá hloupost, která svědčí o tom, že Džamila se ve svém resortu absolutně neorientuje. Tabulky určují tarifní plat. Přes to nejede vlak. Na ostatní, osobní příplatek, případně odměny řediteli školy zbývá tak žalostně málo, že i kdyby chtěl, tak k diskriminaci nemá žádný prostor.

Stehlíková by se měla spíše starat o kvalitu pedagogických sborů, jeho ochotu k dalšímu vzdělávání, zasadit se o prostředky na učební pomůcky, kdy letos dostaly školy jen 25 procent loňských limitů ostatních neinvestičních výdajů. Toto vedlo i k tolik kritizované stávce učitelstva, kdy platy nebyly tím hlavním, co stávku vyprovokovalo.