A to si pockejte na pubertu , az zacnou zkouset vsechny ty zakazane veci, ignorovat veskere pokyny, drzkovat, ksichtit se, delat z vas troubu atd atd. To je teprve vzruso

Blog je to z mého pohledu zase parádní a mě to prostě baví! A z Vašich "zkušeností" si dovoluji citovat při společenských setkáních. Samozřejmě, vždy uvedu autora i provozovatele blogu.

Sylvo, hrozně moc děkuji! Jsem vděčná za všechny kladné komentáře. Pomáhají mi vidět život s nadhledem a moc se s ním netrápit, takže vlastně máte pozitivní vliv na mé duševní zdraví

Máte můj obdiv. Já vždycky vyměknu a nakonec to udělám sama. Možná je to i tím, že mám vlastně dva jedináčky (20 a 12) a postiženého psa, který už taky pochopil jak to u nás chodí...Ale předtím než vyměknu to u nás vypadá stejně jako u vás.

Nebojte, než se otočíte, budou dospělí, po dnešních situacích se Vám bude jen stýskat a pak stejné blogy budete psát ála Betty Mc Donalds. Také jsem bývala úzkostlivě pořádkumilovná a také dnes raději hlásám "bordel v bytě šťastné dítě". Jo a sice jsem neměla od dětí monokla, ale bloklá záda a ret jako žábu několikrát a pak i pár, ne zcela publikovatelných zranění.

Uf....je úlevné číst, jak je to všude stejné.... Držte se, oni vyrostou.

Díky za uklidnění, všude je to stejné :D