Náplň života

Škola základ života.Učit se, učit se, učit se. A mnoho dalších hesel všichni moc dobře známe. Ale čím ve skutečnosti pro studenty je škola? Je to nějaké „zlo“, které musí deno denně podstoupit. Ale proč školu nemají tak rádi?

Samozřejmě, že lepší by bylo si den co den někde flákat a dělat si co se nám zlíbí. Věnovat se svým koníčkům, zálibám, zájmům, kamarádům … , anebo si jen tak odpočívat při sledování filmu.

Ale teď si, milí studenti, dejme ruku na srdce. Měl by takový život opravdu smysl? Opravdu chceme jen tak celý život proflákat a nic si nedokázat ?

Ne, neměli bychom.  

Kdyby naši předkové by si jenom lenošili, nic z toho bez čeho dneska neumíme žít bychom neměli. Žáden mobil, žáden počítač, ba dokonce ani žáden dům či oheň. Nic by tady nebylo a žili bysme jako lidi v pravěku.

Tohle bysme chtěli ?

Pochopitelně, že ne ! 

Ani lidi z pravěku to nechtěli, proto drobnými krůčky ukládali puzzle budoucnosti, abychom si dneska mohli žít v blahobyte.

Ano, škola opravdu je základ života, a to nejen díky získání nových znalosti a dovednosti, ale hlavně získáme představu jak v budoucnu vynaložit se svým životem. Pokud člověk bude mít ke škole zodpovědný přístup, tak i v budoucnu bude přistupovat zodpovědně ke svým povinnostem. Ale pokud ne … marná zpráva. Možná opravdu svůj život jen tak marně profláká.

Ale to přece nikdo z nás nechce. Všichni si chceme aspoň malou drobnost dokázat. Tak proč studenti nemají rádi školu? Přece každý student by měl chtít získávat co nejvíce informaci, aby pak po skončení školy nebyl v tom světě „dospělých“ ztracený a věděl „jak na věc.“  Možná, že jeden z problému je, že mnoho studentu studuje školu co je nebaví. A tohle už je opravdu problém. Když je nebaví škola nemohou předpokládat, že je pak bude bavit i práce. A to je zřejmě ten důvod proč mnoho lidí považuje práci jako za nepříjemnou povinnost. No vida jak se nám to hezký propojuje. Prvně škola, kterou bereme jako „zlo“, a pak práce, která se pro nás stává nepříjemnou povinnosti.

Proto děti při vybírání střední školy by měli být opravdu pozorní a rozhodně by neměli být rodiči k něčemu nucení. Jenže málo patnáctiletých děti ví čím by se chtěli v budoucnu živit.

A tady začíná celý náš problém.

Ale přece i bez školy se můžeme věnovat tomu co nás opravdu baví. Jen člověk musí mít dobrý způsob a odvahu svůj sen zrealizovat. Ale taky i hodně trpělivosti. Nikdy nám nic jen tak z nebe nespadne do klína. A tady teď vidíme, že když člověk něco chce nebo potřebuje prostě pracuje.

Takhle by podle mého názoru by měla vypadat náplň života. Hlavně ne žádné flákání … !  

                                                                                                       Suchanková Magdalena 14. 10. 2008