Rostoucí riziko pro penzijní fondy a pojišťovny

Současná doba je z finančního hlediska unikátní. Nacházíme se v situaci, jež v historii nikdy nenastala.

Akciové trhy se nachází na historických maximech, zadlužení planety vykazuje rekordní úroveň (suma dluhu veřejného sektoru všech zemí světa je v současnosti 56,4 bilionu USD), dlouhodobé úrokové sazby rok od roku překonávají svá minima a centrální banky přistupují k netradičním nástrojům monetární politiky (kvantitativní uvolňování), jejich použití několik let zpátky bylo taktéž nemyslitelné.

Politika záporných úrokových sazeb

Před pár lety by investor jen stěží koupil dluhopis nesoucí záporný výnos, dnes však tato situace není ničím neobvyklým. Například Německo „vyplatí“ investorům záporný výnos za dluhopisy se splatností až do 4 let. Důvod je prostý. V  nejisté době slouží německé bondy jako trezor, kam si za poplatek investor bezpečně uschová svá aktiva. Stejně tak Evropská centrální banka před rokem představila zápornou depozitní sazbu.

Hledání výnosu pojišťoven a penzijních fondů

Dlouhodobě se snižující sazby, jež lze demonstrovat na grafu pod odstavcem, jsou pro hospodaření penzijních fondů a pojišťoven problémovým faktorem. Fondy i pojišťovny při uzavírání kontraktu s klientem garantují určitý dlouhodobý výnos, který je pak rok od roku složitější splnit. A tak se dostávají do situace, kdy klesající výnosy z „bez rizikových“ aktiv musí vyrovnávat investicemi do výnosnějších, tedy rizikovějších, instrumentů. První volbou, kde hledat výnos, bývají akcie. Problém nastává v okamžiku, kdy indexy vytváří historická maxima. V tomto prostředí bývají i akciové investice vysoce rizikové, jelikož roste pravděpodobnost korekcí.

Alokace aktiv penzijních fondů

Jedním z klíčových aktiv v portfoliu penzijních fondů jsou instrumenty s fixním výnosem, které jsou v největší míře zastoupeny právě dlouhodobými státními dluhopisy. Klesající výnosy z těchto dluhopisů zapříčiní nižší akumulovaný kapitál pro financování postaktivního věku. Jak moc, záleží na procentuálním zastoupení dluhopisů v portfoliu penzijních společností, což demonstruje níže uvedený graf. Nejvíce konzervativní jsou penzijní fondy v České republice, u kterých 85 % portfolia tvoří dluhopisy.

Alokace aktiv pojišťoven

Koláčový graf pod tímto odstavcem vyobrazuje alokaci aktiv pojišťoven. Hned na první pohled je zřejmé, že pojišťovny investují ještě větší část svého portfolia do dluhopisů. To znamená, že vliv nízkých úrokových sazeb působí na pojišťovny ještě silněji, než na penzijní fondy. Proto i pojišťovny budou snižovat podíl nízko úročených dluhopisů ve svých portfoliích a realokovat prostředky do výnosnějších a většinou i rizikovějších aktiv.

Prostá východiska

Penzijní fondy a pojišťovny nemají příliš možností, jak předejít zvýšení rizikovosti portfolia a zároveň splnění garantovaného zhodnocení. Nejprostší řešení je redukce garantovaného zhodnocení u nových kontraktů. To lze demonstrovat na datech německých pojišťoven. Ty během patnácti let snížily garantovaný výnos z 4 % na 1,5 %. Další možností, která by byla přijata z mnohem větší nevolí, je upravení garantovaného výnosu u stávajících smluv.

Autor: Sven Subotič, Martin Chalupa
www.aurainvest.cz

Tato zpráva není investičním doporučením. Aura Invest Group s.r.o., vázaný zástupce společnosti Colosseum, a.s., obchodníka s cennými papíry.