Francii ani Itálii se nepodaří dodržet v roce 2015 deficit, na kterém se domluvily s Evropskou komisí v červenci tohoto roku. Evropská komise tyto země navíc nebude nyní sankcionovat. Vysvětluje to ekonomickými podmínkami, které se v druhé polovině tohoto roku významně zhoršily.
Z politického hlediska je zřejmé, že Brusel v současné chvíli nechce zaujmout konfrontační postoj vůči oběma zemím v době, kdy Evropská unie čelí rostoucímu napětí s Ruskem a případné vyostření vztahů uvnitř unie by mohlo zbytečně oslabit její společnou pozici.
Konkrétně to tak znamená, že Brusel nevyužije možnosti vrátit francouzské a italské vládě jimi navržené rozpočty k přepracování a upravení ještě před koncem tohoto roku tak, aby splňovaly stanovená kritéria. Francie i Itálie se omlouvají tím, že v době, kdy jejich sociální výdaje opět rostou a daňové výnosy klesají z důvodu znovu ochlazující se ekonomiky, není možné dále osekávat výdaje a zvyšovat daně. V případě Francie by jí navrhovaný schodek měl v příštím roce překročit stanovený 3% strop o téměř 1,5 procentního bodu. Zároveň budou obě země pravděpodobně žádat o prodloužení doby nutné pro dosáhnutí tohoto cíle o další 2 roky. Francouzský rozpočet by tak splnil kritéria až v roce 2017.
Pro obě země to však není poprvé, kdy o podobný odklad žádají. Jen Francie získala v důsledku hospodářské krize, která propukla po roce 2008, tento odklad již dvakrát. Pokud ho získá znovu, bude to dohromady 6 let, kdy země nedokázala splnit stanovená rozpočtová kritéria. Brusel však drahocenný čas podmiňuje reformami, které by k naplnění rozpočtového cíle měly vést.
Ozývají se však i kritické hlasy, především z Německa, jehož komisař Guenther Oettinger označil Francii za rozpočtového recidivistu a vyzval Evropskou komisi, aby vůči ní zaujala tvrdý postoj. To by mělo znamenat především představení jasných a konkrétních reforem. Německý ministr financí Wolfgang Schaeuble by si přál, aby evropský komisař pro ekonomiku a finance (od počátku listopadu tuto funkci zastává bývalý francouzský ministr financí Pierre Moscovici, který byl sám autorem dvou rozpočtů, které podmínky nesplnily) měl právo vetovat národní rozpočty. Podporu nezískává francouzský ministr financí Michel Sapin ani v jižních státech Evropské unie, Španělsku a Portugalsku, které představily daleko tvrdší reformy a škrty než francouzská vláda a z nejhorších rozpočtových potíží jsou 6 let od počátku krize již venku.
Francie má navíc problémy i se svým strukturálním deficitem, tedy takovým schodkem státního rozpočtu, který by odpovídal ekonomickým podmínkám očištěným o vliv hospodářské cyklu. Podle současných pravidel by francouzská vláda měla tento deficit snižovat minimálně tempem 0,5 procentního bodu ročně. Pokud země nový odklad nakonec dostane, bude to její poslední šance, aby svým rozpočtovým závazkům skutečně dostála, než se dostane do otevřené konfrontace se svými evropskými partnery.
Autor: Sven Subotič
Tato zpráva není investičním doporučením. Aura Invest Group s.r.o., vázaný zástupce společnosti Colosseum, a.s., obchodníka s cennými papíry.
