To zni rozumne Kazdy jeden z nas vi, ze tabory v zemich sousedicich se Syrii se zacaly plnit v roce 2011 a nikdo nehnul prstem, obcas ted nekdo pise, pomahat se ma, ale u nich doma.

Možná dílem proto, že o tom nebyly informace, možná ale dílem proto, že jsme jednoduše neočekávali, že bychom "jejich" problémy museli začít řešit my. Podrobnosti o tamních bojích se masivnějí odkrývají až teprve teď, když už nám teče do bot. Navíc v sobě neustále máme přesvědčení, že každý svého štěstí strůjcem - nám taky nikdo nepřispěchal na pomoc s řešením obou světových válek (když nepočítám Americké zapojení když Hitlerovi docházel dech a jeho síly se tříštily o Ruský "ledovec", navíc by k němu nejspíš vůbec došlo, nebýt Pearl Harbor). Víte, já nemám televizi už bezmála dekádu. Zato mám internet, večery proto místo sledováním bezduchých seriálů a telenovel trávím sledováním dokumentů. Vzhledem k manželovu zájmu o vojenství jsem viděla bezpočet dokumentů o válkách, ze všech možných úhlů pohledu. Ale o probíhajících válkách v severní Africe nebo dálném Východě těch informací opravdu moc nebylo (a když, tak natočené jako propagandistický náborový apel americké armády).

Karma.

Je videt, ze u Vas prevlada rozum nad emocemi.

Nevím, jestli bych vám měla dát karmu - spoustu vašich myšlenek podporuji. Ale bohužel jsou založné na principu evropského chování a já si nemyslím, že když Německo někomu přiřadí život v ČR, nebo třeba Maďarsku, ten dotyčný sklapne paty, svěsí hlavu a poslušně se tam přesune, začne se učit tamní řeč, dodržovat tamní zákony a budovat světlou budoucnost té země.

Proto jsem proti kvótám, pokud sem ti lidé nechtějí, jak je tu máme přinutit zůstat? Jak zajistit, aby se z takových kvót nestalo pravidlo pro dalších 20 let a další statisíce? Je jasné, že někomu pomoct musíme. Ale tak, aby se chtěl a mohl vrátit do své domoviny. Protože oni mají ještě jednu zemi, které mohou říkat domov, kdežto my žádnou další už nemáme - pokud to pokazíme teď, těžko to budeme v budoucnu napravovat.

V rámci Německa fungují kvóty už léta. Německo rozděluje uprchlíky do azylových středisek do všech spolkových zemí podle jejich ekonomické výkonosti.

Nezapomínejme, že se jedná o lidi žádající o azyl, tedy v trochu jiném režimu než mají ostatní.

Pokud už někdo azyl má je normálním občanem EU a pokud je v Schengenu, tak by mu neměl nikdo v pohybu bránit.

Chybí mi tu v médiích ty zkušenosti třeba z Německa. Jak to oni dělají, že jim ty lidé pak neutíkají ze Saska do Bavorska?