Nemám pravdu, koukla jsem se do slovníku a zjistila jsem, že OJ není rodu středního, ale rodu mužského... Nevěděla jsem to. Omlouvám se.

Myslím, že to není oj, ale oje... ( střední rod). Aspoň tak se to rčení používalo u nás na vesnici (jihomoravské). Sprostá, neslušná lidová slova jsou dnes slyšet i v médiích. (TV) Měla by být jen kořením - expresním, vyjádřením pro zvýšení účinku sdělení. Panu učiteli to nezazlívám, jestli žákům po několikáté nařídil "zavřete dveře" a nestalo se tak, použil expresivní výraz "máte v pr.eli oje?" Možná to pisatelky pomhlo. Chlapec považoval oj za cizí slovo, nedivím se mu, ještě sem s tím asi nesetkal...

Dobří rodičové mají děti otužovat nejen tělesně, ale i duševně.

Používání sprostých slov v rodině by děti uchránilo od stresu, který hrozí, když se s nimi setkají až ve škole. (Nevhodná ironie, ale ze života.)

Jako pracovník v oblasti hardware často používám odborný, specializovaný termín pro závadu na harddisku: "Disk je v hajzlu..."

Ale no tak – on odešel do křemíkového nebe.

Také se říká "máte doma korálky?", což je docela slušné.

A správně se říká "voj" a nikoli "oj". To by si kdosi mohl vysvětlit jako slovenský milostný vzdech a byl by problém.

Ne, spisovně je oj. Však ze strojařiny je zase známo slovo ojnice, je to sice něco jiného, ale taky jakási tyč, usměrňující pohyb.

Nebudu moralizovat pana učitele, kór v dnešní vulgarizované době.

Jedna prastará rodinná: Malá Liduška napomenula staršího bratra - Ty máš v pudeli dvoje?

A to tehdy skoro každý věděl, co je to ten oj, jenže tomu říkali "voje".

A pokud jde o tu oj kdesi, já to spojil do jednoho úsloví s „máte doma černocha?“ tak, že má dotyčný patrně v p****i černocha.

Věta „A mami, co to je ten oj?“ mi připomněla jeden dávný vtip, který končí podobnou otázkou: „A čo je to ten tlansfolmátol?“

Neznám, napište.

Děkuji