Vážený pane premiére Fialo,

kde jste byl a co jste dělal v roce 2014 a později v roce 2022, kdy jste měl obrovskou příležitost začít bojovat za potřebné zvýšení nákladů na zbrojení u nás i v celé Evropě.

Již situace v r. 2014 po ruské okupaci Krymu a velké části Luhaňska a Doněcka, totiž nebyla příliš rozdílná od dnešního stavu bojové linie mezi ruskou a ukrajinskou armádou, Rusko se za těch deset let až do dnešní doby, posunulo na ukrajinské území jen o cca 50-100 km.

Proč evropští politici, včetně vás již v r. 2014 kupodivu vůbec nepociťovali strach z Ruska a potřebu Evropu vyzbrojit se před rizikem většího rozšíření konfliktu na Ukrajině? Místo logického zvětšení vojenské podpory EU pro spřátelenou Ukrajinu došlo v té době naopak k podivné téměř přátelské dohodě mezi Merkelovou a Putinem o stavbě plynovodu Nord Stream, který měl Německu a celé EU pomoci z víceméně očekávaných energetických problémů, které nastaly po odstavení německých jaderných elektráren.

Oprávněně lze tedy konstatovat, že Evropa už v r. 2014 prakticky obětovala Rusku okupovaná území Ukrajiny a vyměnila je za dodávky ruského plynu do EU a nelogicky (téměř Kocourkovsky) tak ještě více zvýšila energetickou závislost EU na autoritářském režimu v Kremlu, přestože před tímto krokem Evropu varovala americká administrativa.

Ještě podivněji jste se vy i celá EU zachovali také v r. 2022, kdy Rusko otevřeně napadlo Ukrajinu a okupovalo další její území. Co se změnilo na politice EU, opět vůbec nic, žádná výzva ke zbrojení a žádné potřebné vyhodnocení reálné (ne)schopnosti Evropy se ubránit Rusku, při případném obsazení celé Ukrajiny Ruskem, tzn. Rusko by se v tom případě ocitlo na hranicích EU.

Pane premiére chápu, měl jste asi „důležitější“ úkoly, jako pseudopředsednictví EU, při kterém jste poníženě s celou vládou spoluprosadil pro ekonomiku Evropy téměř likvidační prováděcí předpisy „gryndýlu“ tzv. balík Fit for 55. Místo toho, abyste se již konečně chlapsky ozval (ne jako s křížkem po funuse až dnes) a zdůraznil u nás i v Bruselu potřebu zvýšit výdaje na zbrojení pro potřebné odstrašení Ruska od dalšího obsazování Ukrajiny. V době našeho „předsednictví“ jste měl možnost také razantně vystoupit na půdě EU i proti amatérsky připravenému „gryndýlu“, ne až dnes se otočit jako další korouhvičky, kdy už jsou reálné dopady této zelené „hurá akce“ za stovky miliard eur, na globální zlepšení životního prostředí nicotné, ale pro evropskou konkurenceschopnost a průmysl naopak téměř likvidační.

Vaše podpora „gryndýlové“ aktivity rudozelené Evropské komise, která je již dlouho odtržená od reality, ve svých důsledcích způsobila nejen další ekonomické a technologické zaostávání Evropy, ale bohužel ještě vyvolala i zhoršení situace evropského zbrojního průmyslu, protože v rámci splašeného „gryndýlu“ EU zakázala bankám úvěrovat zbrojní průmysl, který zařadila do kategorie škodlivého (nezeleného odvětví), do kterého evropští politici již nelogicky nechtěli dál investovat. Nevolení komisaři v Bruselu, včetně většiny servilních evropských politiků se rozhodli bojovat proti Rusku nikoliv dostatečnou zbraňovou podporou Ukrajiny, ale podivnými sankčními balíčky, které zřejmě pošta z Bruselu do Kremlu často asi nedoručila, protože výsledný účinek nebyl příliš valný.

Vinou amatérsky připraveného „gryndýlu“, Fit for 55 a neúčinných sankčních balíčků z EU, se po třech letech trvání války a vojenské (ne)pomoci EU Ukrajině, stal z války zamrzlý konflikt. Současně se odhalila naprostá vojenská bezmoc EU z které vyplynulo, že už se stala jen okrajovým partnerem při jednání velmocí jejichž vyjednávací síla stojí na zbrojním průmyslu. Pokud by si EU už v roce 2014 uvědomila svoji bezbranost a začala po dobu 10 let až do dnes přiměřeně zbrojit pro odstrašení Ruska, tak bychom již dnes byli dostatečně vyzbrojeni pro zadržení dalších choutek Ruska a nemuseli se doprošovat pomoci USA, které se musí věnovat mnoha dalším konfliktům ve světě. To se však nestalo, protože EU byla zaměstnána nekonečnými zelenými konferencemi a pravidelným, ale zbytečným stěhováním mezi Bruselem a Štrasburkem s celým ansáblem desítet tisíc úředníků.

Otevřeně si přiznejme, že Ukrajina je nyní bohužel reálně v posici poraženého státu a nemůže si diktovat téměř žádné podmínky i když si to mnozí naivní politici u nás a v Bruselu myslí. Krásné řeči o tom, že Rusko je agresor a musí být potrestano, jsou sice moc hezké a vyjadřují i jakési morální postoje, ale ve válce nerozhodují prázdná slova politiků z teplých kanceláří, ale jen síla armády a v této době jednoznačně vyhrává (i když už částečně vyčerpané) Rusko.

Jestliže jste pane premiére vy i ostatní politici EU svým 10 letým přešlapováním a strkáním hlavy do písku rozhodli, že místo včasné pomoci Ukrajině, je pro vás důležitější „gryndýl“ a stavba plynovodu NordStream s „kamarádem“ Putinem, než vyzbrojení Evropy a zamezení okupace ukrajinských území, je to vaše velká chyba. Dnes jen se zpožděním strašíte občany Ruskem, jako by už bylo na slovenských hranicích a přitom je frontová linie jen málo odlišná od té v r. 2014, kdy jste žádné nebezpečí neviděl. Je to v současnosti od vás jen zoufalé až příliš viditelné zakrývání neschopnosti evropských politiků nastolit otázku potřebného zvýšení zbrojních výdajů již při okupaci Krymu v r. 2014

Situace dospěla bohužel do stavu, kdy zoufalá EU pod vedením aktivistických politiků je z hlediska vojenské síly naprosto nahá a musí jen doufat, že se Trumpovi podaří dojednat záchranu samostatnosti a suverenity aspoň na území, které má v současnosti Ukrajina pod kontrolou. Jako obyčejně musí za „sebevědomou“ EU, tahat horké kaštany z ohně zase někdo jiný. Naši naivní přezrálí svazáci jako Jakob, Farský a jím podobní lumeni, si mohou dále snít svůj vlhký sen o tvrdém potrestaní agresora a dobití okupovaných území Ukrajiny zpět. Je to však jen trapné tlachání, protože kromě nekonkrétních frází nedokáží říci, kdo a jak to má prakticky provést, protože EU stojí bezbraná a ustrašená v koutě.