na chvilku jsem se s Vámi ocitla v letadle... moc hezky napsané

Jakmile se ozve , že budeme prolétávat oblastí se zvýšenou turbulencí, orosím se, sevře se mi žaludek, zpotí se mi ruce a nejraději bych vystoupil  a vždycky si pak říkám, že už mně do letadla nikdo nedostane...

I obsah mé skleničky s koňakem při podobné turbulenci ozdobil strop letadla... Dnes se tomu již směju, tehdy mi do smíchu nebylo ani náhodou.

Mně od té doby běhá mráz po zádech, když se letí bouřkou a lidi si chodí nebo postávají v uličkách. Kdo nezažil, nemá dostatečný respekt...