Pohřební nálada na prezidentské inauguraci
Místo davu příznivců, kteří tradičně zaplní prostranství před Kapitolem, byly do země zapíchnuty vlajky smutně visící v bezvětří. Nehnou se z místa, nepotřebují dozor, jedna od druhé se nenakazí, jedna druhé nedají přes držku kvůli sympatiím k opačnému názoru. Celá akce je hned levnější, bezpečnější, smutnější.
Inaugurační projev nového prezidenta byl klidnou, vstřícnou, neutrální výzvou k jednotě pod jeho vedením. Byl všechno, jen ne optimistický. Byl odrazem doby, kdy část populace drtí respirační choroba, deprese, strach a pocity nespravedlnosti.
Pietní píseň Amazing Grace (Už z hor zní zvon v podání Karla Gotta) zapadla do ponuré atmosféry stejně jako další jinak patriotické a povzbuzující songy interpretované způsobem, jakoby země zrovna zavírala krám.
V ovzduší se nesla pro Ameriku netypická posmutnělá nálada a náznaky apatie.
Stejně neamerické jsou návrhy na odebrání akademických titulů lidem, kteří sloužili bývalému prezidentovi, s jehož politikou univerzitní komunita nesouhlasí. Stejně neamerické je vyžadování loajality jedné straně jako podmínky přijetí do práce.
Joe Biden ani jedním slovem nezkritizoval předchozího prezidenta a jeho vládu. To je v novodobé historii vcelku unikátní. Obracel se výhradně k národu. Pod prohlášením, že "domácí terorismus bude poražen" se doufám neskrývá výzva k ještě brutálnější cenzuře a postihům opozice. Na druhou stranu se svobodou slova je v USA zřejmě vše v pořádku, protože boj za ni nebylo potřeba v projevu zmiňovat.
Pro nového prezidenta je prioritou vyřešení zdravotní krize. Chvilkou ticha uctil památku čtyř set tisíc zemřelých na covid. Předinaugurační slib, že bude naočkováno sto miliónů lidí za prvních sto dní jeho prezidentství se jeví jako snadno splnitelný. Jednoduchý pohled na čísla dokládá, že již v týdnu před inaugurací země očkovala rychlostí zhruba devět set tisíc lidí denně, naočkováno bylo ke dni inaugurace sedmnáct miliónů lidí. Naskočení do rozjetého vlaku se povedlo a splnění jednoho z prvních populistických slibů bude možno brzo odfajfkovat.
Joe Biden vyzval ke "snížení teploty", tedy k uklidnění politické scény po jiném hyperaktivním seniorovi. Jakoby odpoledne 20. ledna 2021 nebylo dostatečně mrazivé. Po sérii exekutivních příkazů se situace pravděpodobně naoko uklidní a stejně jako během jeho posledních 47 let v politice nebude Joe Biden v podstatě nic nového vymýšlet.
Straníci v zákulisí se ovšem šikují. Vědí, co je pro nás dobré, jak bychom měli správně žít a mají své plány, jak dosáhnout pokroku. Snad bude novému prezidentovi sloužit zdraví a udrží své koně na uzdě.
Karel Stryczek
Amerika je zase daleko, polopravdy o ní se šíří jednodušeji
Méně poslední dva roky cestujeme a více čteme. Méně pozorujeme vlastníma očima, více nasloucháme těm, jimž naslouchání jiných působí požitky a plní jim peněženky.
Karel Stryczek
Byl to vůdce všech myší
Tiše se pod rouškou noci zmocnil rozsáhlého teritoria ve sklepě a sféru vlivu postupně rozšiřoval. I nebohému starému kocourovi se ztrácelo žrádlo z krmítka a potupně začal spát na stolečku.
Karel Stryczek
Babiččin recept dobyl Ameriku
Jednou z největších pochoutek dětství a mládí byly babiččiny kuřecí řízky. Měkoučké, voňavé, šťavnaté. Nečekaně blahodárný vliv pojídání s láskou připraveného tradičního pokrmu byl odhalen až o desetiletí později za oceánem.
Karel Stryczek
Komu vadí indiánské motivy ve školách
„Rozhodli jsme se, že naše škola přestane používat motivy a terminologii spojené s původním obyvatelstvem Ameriky.” Strohá zpráva ředitele střední školy v Ohiu oznamující rozhodnutí vedení školy rodičům a studentům.
Karel Stryczek
Banky si z nás udělaly legraci. Opakovaně.
Pracujeme v prostředí mezinárodních firem a občas potřebujeme přesunout finance z účtu v bance na jiný v jiné bance. Jednoduché? Jak kdy. K přesunu korun stačí kliknout na tlačítko na obrazovce, ale zkoušeli jste posílat dolary?
| Další články autora |
Aloha, namaste, salud! Znáte význam celosvětově známých frází?
Na dovolené, ve filmech i na sociálních sítích. Některé cizojazyčné výrazy používáme téměř každý...
Praha promlouvá ze zdí i chodníků. Vzkazy kolemjdoucích pobaví, překvapí i zamrazí
Stojíš na mým fleku! Nemusíte číst knihu, abyste se dozvěděli o městě víc, než je někdy zdrávo....
V těchto dnech se láme osud českého Tesca. Britové už hledají kupce pro své obchody
Britští vlastníci Tesca podle mnohých finančních médií rozjíždějí prodej svých aktivit ve střední...
Barrandovský kopec bez pozlátka luxusu. Nafotili jsme zákoutí, kterým se filmová čtvrť nechlubí
Filmový magnát Miloš Havel. Režiséři a herecké star. Takhle obvykle vnímáme Barrandov, hlavně jeho...
Obluda mezi nádražími. Tam, kde řezali sovětské vagony, zastaví metro D nad rybníkem
Pokud by se vyhlašovala anketa o nejošklivější nádraží v Praze, to v Krči by mělo určitě medaili....
Oheň na střeše domu Daniela Landy. Plameny přeskočily při vypalování hnízda
Snaha zbavit se vos skončila v sobotu v pražské čtvrti Vyšehrad ohněm na střeše. Hasiči rychlým...
Ve 25 letech řídil velké pivovary. Pak odešel z korporátu a začal v Litoměřicích vařit po svém
Michal Rouč patří mezi nejzkušenější sládky své generace. Už ve 25 letech řídil výrobu ve...
V Košířích probíhá v oblasti Šmukýřky instalace optických kabelů jako v celé metropoli. Jde o...
Malí i velcí vodníci ožili při Čochtanově Třeboni, připomínce Jana Wericha
Malí i velcí vodníci se setkali při 29. ročníku Čochtanovy Třeboně. Třídenní setkání organizovalo...
- Počet článků 114
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2622x
Prvních 25 let života jsem prožil v České republice (Československu), v Karviné a v Praze. Dalších skoro 30 let v USA.
Psaní je mým koníčkem. Profesí je automatizace výroby, inovace a optimalizace technologických procesů. Jsem technik, a proto mě spíše zajímají data, fakta a nefiltrované diskuse, které si pak přeberu a závěry udělám sám. Mám respekt k různorodým názorům, chráním si osobní svobodu, snažím se lidem naslouchat a své myšlenky vyjadřovat v klidu, s dobrým úmyslem přispět do zajímavých diskusí.
Své politické komentáře, zamyšlení a informace sdílím, když mi na netu chybí. Mám radost, když mě někdo předběhne. Ušetří to práci a potěší, že existuje alespoň jedna spřízněná duše. Do rubriky "Historky a fotoblogy" vložím tu a tam příběh z cest, zajímavost z Ohia nebo z prostředí svých přátel. V rubrice “Přátelé se mě ptají“ najdete články ze života v USA.



















