Skořápka Strakovka

Před dvěma týdny miliony voličů v oblasti italských Benátek hlasovaly, zatím nezávazně, o odtržení od Itálie a obnovení nezávislé Benátské republiky. V referendu se voliči vyslovili pro odtržení. Zatím nezávazně.

Benátčané tak jdou ve šlépějích Katalánska (katalánský regionální parlament chce referendum o nezávislosti Katalánie na Španělsku) a Skotska (které bude mít na podzim referendum o nezávislosti na Velké Británii). Je to tudíž již třetí pokus o nezávislost části některého členského státu EU (pokud nepočítám Ostrov sv. Bartoloměje, zámořské území Francie, který však nevystoupil z Francie, ale jen z Unie).

Utužování EU tedy nejen nevede k ekonomické homogenizaci EU, ale ani ke stále vřelejším vztahům mezi různými národnostmi a regiony v Unii. Vztahy mezi Vlámy a Valony, či na dálku mezi Řeky a Němci, nejsou s postupující centralizací Unie lepší a lepší – spíše naopak. A snaha o expanzi skrze asociační dohody způsobuje problémy i v okolí Unie.

Na katalánské, skotské a koneckonců i benátské snaze o nezávislost mne však zaujalo cosi jiného.

Právní experti tvrdí, že kdyby se Katalánsko či Skotsko staly nezávislými, pak by daná nová země - Katalánsko nebo Skotsko - musela znovu požádat o členství v Unii, neboť by již nadále nebyla vázána členskou smlouvou země, kterou opustila. Tedy Španělska či Velké Británie. U případné Benátské republiky vystoupivší z Itálie se dá očekávat ten samý právní přístup.

Toto právní stanovisko může mít zajímavý důsledek, který by mohli využít i čeští EU-skeptici.

Jak? Pokud opustíte svůj stávající státní útvar, který je součástí Unie, pak nejste podle právních expertů členem EU. Je to snad cesta, jak vystoupit z Unie? Nechat z ČR jen skořápku a zbytek vyfouknout (novočeština má na firemní úrovni pro tento osvědčený postup zavedeno ošklivé slovo „vytunelovat“) do nového státního útvaru - a tím pádem opustit EU?

Ta skořápka by mohla být, dejme tomu, Strakova akademie, tedy sídlo vlády, a pod ní ležící pozemky. To bychom mohli, soudím, v Unii ponechat. I s osazenstvem. Tam by se i nadále aplikovalo právo EU.  Strakovka – ČR by i nadále byla členem Unie, ta by v ní z fleku mohla zavést euro (včetně povinnosti platit do Evropského stabilizačního mechanismu), fiskální pakt, bankovní unii, daň z finančních transakcí, přísnější limity pro emise kysličníku uhličitého, svoji politiku rybolovu a svoji energetickou koncepci (hlavně nezapomenout připevnit na Strakovku viditelně energetický štítek).

Ale právo EU už by se neaplikovalo ve stanici metra Malostranská ležící jen kousek od Strakovky. Už by se neaplikovalo v Chotkových sadech, ani ve zbytku Prahy a ani na vyfouknutém území republiky, dokonce ani v obci Straky či ve městě Strakonice.

A jak by se nový útvar, který opustil stávající Strakovku – ČR, a tím i Unii, jmenoval? Třeba Země koruny české. Nebo radši Země české koruny, ať je jasné, že nejde o návrat k monarchii.

Říkáte si, proč taková operace – proč rovnou nevystoupit z Unie jako Česká republika? Oproti takovému postupu má vystoupení z ČR – Strakovky jako Země české koruny dvě neskonalé výhody:
  - Tímto krokem se naráz zbavíme socialistických nápadů jak Unie, tak i těch ze Strakovy akademie.
  - Efekt bude okamžitý, neboť nebude platit dvouletá čekací doba od podání oznámení o vystoupení do vystoupení samotného.

A pro ty, kteří právě v tuto chvíli začínají uvažovat o tom, že to není tak úplně špatný nápad, mám ještě jednu doplňující informaci: dnes je opět po roce prvního dubna.