Pravých mužů eurozóna

Eurozóna, eurozóna, to je pravých mužů zóna. Prachy šustí, banky hučí, euro cituplně bučí. Cítí se v té pohodě jako ryba ve vodě.

---

Pravý muž eurozóny Junckers evidentně lže. Tedy přesněji lže buď Kalousek nebo Junckers. Jejich prohlášení ohledně připojení se ČR k půjčce Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) se vzájemně vylučují. Ministr Kalousek říká, že nic nebylo českou vládou rozhodnuto, na druhou stranou nás šéf eurozóny Junckers řadí mezi státy, které chtějí platit.

Praví muži z německé vládní koalice nechtějí v parlamentu hovořit se šéfem Bundesbanky o miliardach pro MMF. Asi se bojí, že by jim mohl oponovat v jejich snaze poslat tam dalších více než 40 miliard euro. Například by jim mohl vysvětlit, že takovouto půjčkou se zvyšuje možnost, že jakékoliv jiné pohledávky (tedy i ty ostatní německé) vůči předluženým státům přijdou zkrátka. MMF je totiž vždy přednostní věřitel.

Pravý muž, francouzský ministr financí, žaluje ratingovým agenturám na Británii (která se placení MFF vzpěčuje), že prý je na tom podobně jako Řecko a zasloužila by si snížit rating. Rozhodně tedy dříve, než Francie.

A praví muži Herman Van Rompuy a Jose Manuel Barroso si stěží povšimnou výzvy svého Evropského parlamentu ohledně opakování ruských voleb, když stojí tváří v tvář ruskému prezidentovi, který šustí penězi a naznačuje možnost tučné ruské půjčky pro MMF.
Lež, přetvářka, ukazování prstem na jiné, strkání hlavy do písku. To jsou ušlechtilé metody těchto pravých mužů západu. Padouch nebo dětina, vždyť jsme jedna rodina.
---
A proč to všechno nezměrné úsilí dát u MMF dohromady opravdu velký balík peněz? Budeme se skládat na zemětřesením poničené Haiti? Nebo na tsunami zasažené Japonsko či oblasti Indického oceánu? Nebo na hladovějící v Africe? Či snad na nějaké nezbytné válečné výdaje proti marťanské invazi?
Nikoliv. Shromažďují se prostředky na poslední pokus o resuscitaci projektu zvaného eurozóna, jím zajištěných dobře placených postů a koneckonců i myšlenky brzké eurofederativní supervelmoci.  
I Česká republika má do tohoto balíku peněz přispět. Když se však na domácí scéně vzedmul značný odpor proti půjčce MMF speciálně vymyšlené právě za účelem resuscitace, začínají její proponenti couvat a prosakuje, že původní předpokládaná výše půjčky ze strany ČR je trochu moc a EU by snad akceptovala i podstatně nižší částku.
A v tom tkví nebezpečí. Pravým mužům západu nejde už ani tak o to vybrat od nás celých 3.5 miliardy euro. Jde hlavně o to dostat nás na palubu rozestavěné fiskální unie. Pokud v ní budeme mít nainvestované nějaké svoje peníze, pak se dá předpokládat, že bude ČR podporovat euro - a tedy i vznikající fiskální unii, která je k jeho fungování nezbytná. Doufám, že si je premiér Nečas tohoto nebezpečí vědom.
Tedy je třeba půjčku pro MMF odmítnout jako celek. Nesmlouvat o výši částky, kterou je ČR ochotna přispět. Ta je až druhotná. Zásadní je akt poskytnutí či neposkytnutí půjčky. Ten nás buď přivede nebo nepřivede na palubu fiskální unie.  
Nebo je ještě jedna možná a pro ČR zřejmě výhodná varianta:
Půjčme MFF, ale pouze za "předem striktně stanovených podmínek" (obrat vypůjčený z terminologie představitelů EU).
1) půjčme mu pouze pod podmínkou opt-outu ČR z přijetí eura. A ten opt-out by měl být potvrzen nejen vně ČR, tj. státy EU, ale i uvnitř. Tzn., že by s ním měly souhlasit i ČSSD a TOP09.
2) půjčme mu v jiné měně, než v eurech (u toho hrozí značná inflace).
Někdo může namítat, že kalkuluji jako hokynář a že necítím ani špetku solidarity se státy, které toho pro nás v desetiletích našeho totalitního režimu tolik učinily. A že zdaleka ne všichni tam jsou padouši nebo dětinové. Rád bych ubezpečil, že pokud by hrozil například ve Francii vznik nedemokratického režimu, pak budu mezi prvními, kteří přispějí na vznik nového rádia Svobodná Evropa.