Nesvítí někde zbytečně?
Rozbitá záoivka - koncentrace rtuti v ovzduší. OSRAM
Spouštěcím mechanismem boje s globálním oteplováním byli zřejmě bohužel někteří vědci, kteří požadovali peníze na své projekty. Aby jich dostali stále více a více, museli vymyslet opravdu planetární hrozbu. Poté se této hrozby chytili politici (neboť strach je nejen nejlepší prodejce, ale i excelentní volební manažer) a sestavili za pomoci nabalujících se dalších a dalších odborníků doktrínu boje s globálním oteplováním. A ta má, jak známo, za následek "byznys" s povolenkami emisí CO2, vytváření pracovních míst pro nejrůznější Evropské emisary pro emise (EEE) a v neposlední řadě i zákaz žárovek v Unii.
Podívejme se na to selským rozumem, nikoliv pohledem experta (neodpustím si malou vsuvku: kouzelná definice říká, že expert je člověk, který nedělá malé chyby). Jako úvodní fakt na rozehřátí poznamenávám, že průměrná roční teplota kolísala v minulých 400000 letech v rozsahu cca 10 stupňů za což nikdo nemůže obvinit člověka a jeho činnost. I kdybychom akceptovali teorii člověkem způsobeného současného globálního oteplování za posledních 150 let, pak musíme konstatovat, že člověk je se svým 1 stupňem oproti přírodě řadový a řádový břídil.
Aby byl prokázán fakt, že dochází ke globálnímu oteplování způsobenému lidskou činností, je třeba prokázat minimálně dvě skutečnosti:
1) že existuje dominantní korelace mezi množstvím CO2 vypouštěným člověkem do ovzduší a celkovou koncentrcí CO2 v ovzduší.
2) že existuje příčinná souvislost mezi množstvím CO2 v ovzduší a teplotou (v tomto pořadí, nikoliv opačném, což je důležité).
U toho druhého bodu se z prehistorických dat spíš ukazuje, že korelace je opačná, tedy napřed nastane oteplení a teprve za pár set let zvýšení obsahu CO2. Viz např. články H.Fischer et al, Science 283, (1999) 1712, či N.Caillon et al, Science 299, (2003) 1728. Ale to je již známá skutečnost, kterou připouští dokonce i IPCC (panel OSN pro změny klimatu) a nebudu se jí proto věnovat.
IPCC se však stále tvrdě ohání alespoň tím prvním a argumentuje, že nikdy za poslední půlmilion let nebylo CO2 v ovzduší tolik, jako po začátku průmyslové revoluce a že koncentrace neustále stoupá. Tedy: může za to podle nich určitě člověk. Korelace podle prvního bodu je dle expertů IPCC tímto prokázána. Tvrdím, že korelace podle bodu 1 v žádném případě tímto prokázána není.
Křivky koncentrací CO2 zobrazované zastánci člověkem způsobeného oteplování (viz např. http://en.wikipedia.org/wiki/File:Carbon_Dioxide_400kyr.png ) jsou celkem sugestivní. Zatímco v předchozích cca 400 000 letech byla jimi deklarovaná koncentrace mezi 180 a 280, dnes stoupá již k 390 ppm. Ještě pro úplnost však poznamenejme, že v opravdu dávných dobách, před cca 100-200 miliony let byla koncentrace nejspíše stabilně přes 1000 ppm ... a Země se dozajista neuvařila. Viz http://en.wikipedia.org/wiki/File:Phanerozoic_Carbon_Dioxide.png .
Teď zpátky k tomu poslednímu cca půlmilionu let. Důležitý je způsob získávání dat a způsob srovnání jednotlivých dat měřených různým způsobem.
Měření prehistorických koncentrací CO2 v atmosféře za období 400000 až 18000 let před dneškem bylo prováděno na vzorcích ledu z vrtů v Antarktidě (zejména stanice Vostok). Jakým způsobem? Byly analyzovány plyny zachycené v pórech (bubliny v ledu). Ovšem zatímco složení sněhu, které daný konkrétní rok v Antarktidě napadl se v zásadě neměnilo a je možno z něj určit např. teplotu s poměrně vysokým rozlišením, bublinky byly ještě několik tisíc let otevřené nebo částečně otevřené a uzavíraly se postupně při procesu tzv. denzifikace firnu. V důsledku toho je časové rozlišení analyzovaných vzorků bublinek z vrtu malé, uváděná průměrná hodnota je 1500 let (J.R.Petit et al, Nature 399, y.1999, p.431, Fig. 3) s poznámkou, že pro nejstarší vrstvy může rozlišení klesnout až k 6000 rokům.
Obvykle zobrazovaná data z Vostoku jsou tedy jen čímsi jako klouzavým průměrem za období dané časovým rozlišením. Nikoliv tedy každoroční hodnota. Matematik by to mohl zjednodušeně popsat nejspíše konvolucí. Ale i klouzavý průměr, jistě blízký ekonomům, by byl dobrým modelem pro popis získaných prehistorických dat o koncentrci CO2.
Zhruba řečeno, jako byste reálné křivky každoročně snímaných koncentrací rozmazali. Podobně je tomu třeba i na burze: podívejte se na denní výkyvy kurzu akcií, pak na měsíční klouzavé průměry, pak na roční a pak třeba na klouzavé průměry za dekádu. Co uvidíte? Nejvíce špiček a minim budou mít denní data: vysoko přesahují či podlézají klouzavé průměry za delší období.
To vyhlazení špičkových hodnot pro klouzavé průměry platí pro jakákoliv časově závislá data, nejen pro CO2 v antarktických bublinách, nejen pro burzu. Vezměme například test firmy OSRAM, vášnivého to propagátora zářivek, týkající se aktuální koncentrace rtuti v místnosti, kde byla rozbita jejich zářivka. Viz http://www.osram.cz/osram_cz/O_spolenosti/Spolenost_a_ivotn_prosted_-_Global_Care/Vrobek_a_ochrana_ivotnho_prosted/Kritria_pro_hodnocen_pnosu_k_trvale_udritelnmu_rozvoji/Primrn_technick_vlastnosti/Rtu/Jak_zachzet_s_rozbitou_zivkou/Test_s_rozbitou_zivkou/index.html .
Graf z toho testu je možno (doufám) vidět také v obrázku výše. Zobrazuje koncentrace rtuti po nějakou dobu od rozbití. V době do vyvětrání je vidět maxima a minima v rozsahu 2-25 mikrogramů na kubický metr. Pokud bychom však spočetli klouzavé průměry s rozlišením tak 1 minuta, držely by se hodnoty někde mezi 5-10 mikrogramy na kubický metr až do vyvětrání. Žádná ostrá maxima, žádná hluboká minima. Ale OSRAM ví (a teď už i my víme), že skutečné maximální hodnoty dosahují po rozbití až k 25 mikrogramům, tedy značně, značně výše.
Od rtuti zpět k CO2. Právě "nerozmazané" křivky koncentrací CO2, nikoliv klouzavé průměry, bychom měli srovnávat se současnými koncentracemi CO2, měřenými každoročně (tedy spíše každodenně) a s jejich trendy. Byla by tedy nutná jistá "dekonvoluce" dat z Vostoku. Dost pochybji, že ji někdo provedl. Je to však i obtížně řešitelné. Zkoušel již některý z ekonomů zjistit hodinové kurzy z 40-ti denních klouzavých průměrů? Pokud ano, pak to mohl udělat pouze v případě, že znal absolutně přesně metodiku tvorby toho klouzavého průměru (neboli parametry rozlišovací funkce). To však není případ koncentrací CO2 v bublinkách v ledu: přesnou rozlišovací funkci prostě neznáme a navíc měření je zatížené jistou statistickou chybou. Ergo: dekonvoluce je nemožná. Takže můžeme o ročních prehistorických hodnotách koncentrací klidně spekulovat do halelujá. Mohu klidně tvrdit, že mezi lety 320150 až 320000 před dneškem koncentrace CO2 stoupala k 400 ppm, aby pak v letech 320000 až 319750 opět klesala až k 200 ppm atd. A žádný expert IPCC to nemůže s jistotou vyvrátit. Prostě výkyvy, které se udály v periodě s délkou pod 1500 let jsou zcela pod rozlišovací schopností získaných dat. A takové výkyvy pravděpodobně existovaly. Nelze v žádném případě vyloučit, že prehistorické koncentrace CO2 nepřelezly přes 400 ppm, při kteréžto hranici odborníkům z IPCC dnes vstávají vlasy hrůzou na hlavě.
A když je dekonvoluce historických dat nemožná, existuje teoreticky ještě jedna metoda srovnání prehistorických klouzavých průměrů se současnými každoročními daty: Ponechat prehistorické klouzavé průměry tak, jak jsou, a naopak provést klouzavý průměr těch současných každoročních dat za každých 1500 let. Jenže to taky nejde, 1500-ti letý klouzavý průměr neuděláte z řady 150 let dlouhé. To je pro zastánce člověkem způsobeného oteplování asi velmi tristní: měli by počkat ještě 1350 let, než budou moci použít tuto metodu pro nakreslení prvního bodu novodobého klouzavého průměru a srovnat data s těmi prehistorickými. Nebo si mohou vypomoci daty z "mladších" vrtů třeba z Grónska, ale když udělají ten klouzavý průměr s jejich pomocí, žádný výrazný trend ke zvyšování koncentrace by se u takto sestrojené křivky nekonal až do klouzavého průměru vyneseného pro Léta Páně 1259. A další klouzavé průměry pro LP 1260 a mladší nelze bez predikce budoucího vývoje získat.
Není tedy důvod scházet se v Kjótu a v Kodani. Propagátoři doktríny boje s globálním oteplováním, nesvítí u vás zbytečně?
Pavel Strunz
Povinná solidarita a jiné zlodějiny

Suverenita, solidarita, manželství. Tyto a další dlouhodobě zavedené pojmy jsou vykrádány. Ti u kormidla by si měli přečíst Havlův projev "Slovo o slovu" a nepodporovat degradaci ověřeného názvosloví.
Pavel Strunz
Koronachyb hromada, ale boj se svobodou vláda zvládá na jedničku.

Vládě se zápas s koronavirem nedaří. Chybová nálož je značná. Zato si výborně vede v souboji se svobodou. Rozděluje a panuje.
Pavel Strunz
Očkování, očkování, očkování, očkování, očkování, očkování, očkování, očkování ... lék?!?

Po ne zcela splněných očekáváních z očkování je třeba konečně seriozně začít léčit COVID19 existujícími léky, případně testovat nové, levnější.
Pavel Strunz
Pro klimatickou dobrotu na doživotní žebrotu. Ale má ta dobrota vůbec opodstatnění?

Indoktrinace klimatickým alarmismem prostoupila i u nás mnohé až do morků kostí. Dosavadní vědecké poznatky neopravňují ke spuštění panických opatření na záchranu před globálním oteplováním, znamenající zchudnutí a ztrátu svobody.
Pavel Strunz
Očkovaní, nedopusťte diskriminaci neočkovaných

Stupňování diskriminace neprivilegované menšiny neočkovaných by mělo být zamezeno. Očkování seniorů je efektivní a lze ho doporučit. Mladším ročníkům, kteří zároveň nejsou příslušníky některé z rizikových skupin, však nikoliv.
Další články autora |
Novým papežem se stal americký kardinál Prevost, přijal jméno Lev XIV.
Sledujeme online Novým papežem se stal americký kardinál Robert Francis Prevost, oznámil z baziliky sv. Petra...
Zemřel Jiří Bartoška, charizmatický herec a prezident karlovarského festivalu
Ve věku 78 let zemřel Jiří Bartoška. Byl dlouholetým prezidentem Mezinárodního filmového festivalu...
Nový poplatek za televizi a rozhlas: kdy se platí poprvé zvýšený a komu vznikne dluh
Od 1. května se zvýšil poplatek za televizi a rozhlas. Pro Českou televizi o 15 korun na 150 korun...
Nekontrolovaně k Zemi padající sovětská sonda se zřítila do Indického oceánu
Sovětská sonda Kosmos 482 ze 70. let minulého století se rozpadla v sobotu ráno kolem osmé hodiny...
Rusy rozzuřil hořící Kreml na ponožkách českého zmocněnce. Darebák, zní z Moskvy
Řádnou vlnu emocí v Rusku vzbudil český vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný....
Krmit zrána musejí už i šéfové farem. Pracovat v zemědělství se lidé nehrnou
Premium V českém zemědělství stále chybí kolem 5 000 lidí, situace se pomalu zhoršuje, říká v rozhovoru...
Turecký zlom. Co znamená složení zbraní kurdských povstalců pro Erdogana a Západ
Premium Historická dohoda končí letitou válku, která si vyžádala desítky tisíc životů. Rozhodnutí turecké...
Chybějí tisíce policistů, nedostatek trvá už deset let. Další hrozí, že odejdou
Premium Jsou to jednoduchá čísla: na začátku roku 2015 sloužilo u policie 39 497 policistů, o pět let...
Bulharsko je blíž na cestě k euru. Obyvatelé se bojí zdražování
Bulharsko se připravuje na přijetí eura, kterým by se v nejchudší zemi Evropské unie mělo začít...

Palačinky, popcorn nebo zmrzka? Otestujte si parádní retro pomocníky
Chystáte narozeninovou oslavu, dětskou party nebo si třeba jen chcete ozvláštnit víkend? Ve spolupráci se značkou Ariete jsme si pro vás připravili...
- Počet článků 210
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1307x
Blog píši zejména o těch, kteří se z nás snaží vytrénovat mistry ve skoku na špek.