- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Tak abychom si to vyjasnili:
Kdy končí válka (obsazení či osvobození města, regionu)?? Až s posledním výstřelem? Či dokonce vzdáním posledního vojáka (Japonce někdy kolem roku 1990)?
I já tvrdím, že 9. května byla Praha svobodná, že nebylo třeba bojovat (likvidace ozbrojených fanatiků již není osvobozování). Kdyby tomu tak nebylo, nevyšla by máma se mnou, pětiletým klukem, v poledne do ulic Hradčan. Nepřestala by se bát, že Němci ten Černínský palác, v jehož blízkosti jsme bydleli, vyhodí Němci do povětří (o jeho podminování se - jak jsem se dověděl po mnoha letech - několik posledních dnů "šuškalo").
Ne - 9. května byl v Praze relativní klid.
Ostatně - jsou-li pravdivé fotky s kytkami a Pražankami ověnčených tanků v ranním slunci, lze těžko mluvit o bojích a osvobozování města.
Líbí se vám historická data bez manipulace a to je v pořádku. Jen nechápu váš text postavený na principu co by- kdyby.
Od dvacátých let až do roku 1933 existovaly v SSSR na základě tajných dohod s Německem výcvikové a vývojové základny pro výstavbu letectva (Lipeck), pro tankovou válku (Saratov) pro chemickou válku (Kazaň) a pro výcvik důstojnického sboru. Další základny byly zřízeny a provozovány také v Estonsku, Litvě a Lotyšsku.
Německo tak ve spolupráci se Sovětským svazem obcházelo podmínky ukončení 1. světové války a nejen poskytnutím prostoru pro německou vojenskou výrobu a výcvik, ale i masivními dodávkami potravin a nerostných surovin pro vojenskou výrobu v Německu.
Je ale třeba také podotknout, že Hitler se stal kancléřem až roku 1933 a všeobecná branná povinnost byla oficiálně v Německu zavedena až 7. září 1935.
Po nástupu Hitlera k moci se spolupráce obou států nijak neomezila a vyústila nakonec 23. srpna 1939 ve zmíněný pakt Molotov-Ribbentrop (s celou řadou tajných dodatků).
Ještě mnoho hodin po 22. 6. 1941 nevěřil Stalin svým zpravodajcům, že byl Sovětský svaz Německem napaden a Barbarossu pokládal za pouhé neohlášené vojenské cvičení německých ozbrojených sil.
Také jsem patříval k těm, kdo žili dlouho v představě, že historii přepisují jen komunisti
Rusobijci:
Vyčítáte Rusku, že vlastně může za 2sv.
A co takové Slovensko? To napadlo Polsko současně s Německem
https://www.valka.cz/newdesign/v900/clanek_11177.html
Operace Barbarossa byla zahájena 22. června 1941
Japonsko napadlo USA 7. prosince 1941 a následně vyhlásil válku i Hitler. Do té doby to byla Evropská válka ne?
Pak tu napadáte, že Rusko dodávalo Německu suroviny, a co Švédsko, to nic? To dodávalo celou dobu Německu ocel. US firmy prodávali Německu a dokonce i vyráběli v Německu
Kdyby Japonci nenapadli USA, USA by prodávalo všem kdo by platil...
výborně napsáno, ale ruobijci, novodobí hrdinové internetu, vás sežerou
Nějak jste pozapomněl na to, že "osvobození" Prahy si vymínil Stalin i přesto, že spojenecké armády (včetně českých jednotek), měly k zásahu mnohem lepší podmínky. Nebýt tohoto ústupku (a dnes uznávané politické chyby), mohla stát v Praze socha Pattona a vděk Čechů za osvobození by se nasměroval směrem k západu se všemi politickými důsledky v poválečném vývoji.
Američané dodrželi dohodu a tak by to snad mělo být.
Jeden z nejlepších článků na dané téma, děkuji a šířím.
Však Vy píšete také výborně. Rozeberete všechno ze všech stran, bez zbytečných výkřiků
Trochu při své argumentaci zapomínáte na to, že Sověti odmítli osvobození Prahy, ke kterému by došlo o několik dní dřív Američany, když nepravdivě argumentovali pohybem sovětských vojsk (ačkoli ta byla za horami, zatímco Američani nějaké dvě hodiny od Prahy).
Sovětská přítomnost v Praze měla jasnou mocenskou motivaci; také píšete, že "...vedení povstání je třeba za tento správný postup vzdát hold, nikoliv ho perzekuovat, jak učinili později komunisté". Jenže ona perzekuce je přímo spojena právě se Sověty v Praze. Koncem května píše sovětský vyslanec Zorin čs. představitelům: "...Česká národní rada, působící do vstupu Rudé armády do Prahy, předem připravovala plány na záchranu německých vojsk...V souvislosti s výše jmenovaným mám čest oznámit vám, že uvedené osoby (představitelé ČNR), které měly účast na plánech na záchranu německých vojsk...nemohou požívati důvěry velitelství Rudé armády a rovněž samozřejmě i důvěry československé vlády a nemohou stát v čele správy v Praze...". Znovu připomínám, tento text pochází z už 31.5. 1945.
Máte pravdu, Sověti určitě svým postupem vytvořili předpoklady pro povstání, ale jejich přímé angažování v Praze bylo založeno na nepravdivém informování Spojenců a mělo jasný mocenský záměr (mj. s tragickým koncem pro mnoho skutečných účastníků povstání).
Dne 7. května 1945 v Remeši podepisuje nacistické Německo bezpodmínečnou kapitulaci, která začne platit od 8. května 1945 ve 23:01 hod. Důvodem, byla skutečnost, že se nepodaří vyrozumět všechny jednotky ke složení zbraní.
Dne 08. 05. 1949 v 16. 00 hodin německé jednotky, které zastupoval generál Toussian se svým zástupcem generálem Briesenem podepsaly v Praze s ČNR kapitulaci s tím, že německé jednotky do 18:00 hodin opustí Prahu. Bylo dohodnuto, že německá armáda po opuštění Prahy složí na jejím okraji těžké zbraně a další zbraně a munici složí po dosažení americké demarkační čáry. ( zbraně se pak objeví v rukách Lidových milicích). Za ČNR kapitulaci podepisuje dr. Albert Pražák, Josef Smrkovský, dr. Jaroslav Kotrlý, kpt. Jaromír Nechanský, generál Karel Kutlvašr, podplukovník generálního štábu František Burger a podplukovník generálního štábu Jaroslav Kaňka. ( Všichni za podepsání kapitulace po roce 1948 byli komunisty potrestáni ) Smlouva obsahovala, že ČNR propustí ze zajetí 20 600 důstojníků a vojáků německé armády a 50 000 německých civilistů a postará s Červeným křížem o to, aby na německých civilistech nebylo pácháno násilí. Do půlnoci dne 08. května 1945 německá armáda Prahu opustila. Dne 09.05. 1945 v 04: 00 hodin tanková brigáda plukovníka Fomičeva přijíždí do Vokovic. V čele jede tank č. 23 s velitelem Gončarenkem. Kolem 06: 00 hodin jsou síly Bělova sboru a velitele 4 tankové gardové armády generála D. D. Leljušenka v Praze. Dne 09. 05. 1945 v 07:18 hodin vysílá rozhlas provolání ČNR: Vítáme slavnou Rudou armádu v svobodné Praze. Vychází noviny České slovo a lidé se o něj perou a na čelní straně je palcový titulek : „Rusové ve svobodné Praze. „ Článek začíná slovy: Slavná Rudá armáda vstoupila do s:vobodné Prahy. Za 24 hodin se už začíná tvořit legenda, že hlavní město bylo osvobozeno Rudou armádou.