- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Každá země na světě, která se vměšuje do cizích zemí a která je schopná i bez svolení OSN je napadnout, si zaslouží jen opovržení.
Rada bezpečnosti OSN, která jediná může dát souhlas válce je ochromena právem, které má USA, Francie, V. Británie, Rusko a Čína a zejména Rusko používají právo veta, k obhajobě svých zájmů. Viz válka na Ukrajině. Kdyby se čekalo na souhlas RB OSN tak by Saddám Husajn vyrobil s pomocí Ruska a Ćíny atomovou zbraň, Muammar Kaddáfí by dál beztrestně decimoval a vraždil civilní obyvatelstvo a v Kosovu dál byla genocida a miliony uprchlíků by se dali na pochod do Evropy. Na tohle OSN pamatovalo a máme právo na válku (ad bellum) a právo ve válce (in bello). Prvním z principů jus ad bellum je legitimní autorita (right/legitimate authority), tedy otázka, kdo má právo vyhlásit a autorizovat spravedlivou válku. Jedná se o jeden z nejvíce objektivních principů, tito aktéři jsou specifikováni v Chartě Organizace spojených národů. Tento princip se od dob řeckých filozofů či křesťanských myslitelů příliš nezměnil – jediným správným záměrem pro vedení spravedlivé války je podporování míru, přičemž pomsta, touha po moci nebo ublížení nepříteli jsou považovány za morálně špatné a vedoucí k dalším zločinům. Podle principu proporcionality pak musí výhody z vedení války jednoznačně převýšit náklady na ni a vedení války nesmí eventuálně vést ke zhoršení situace
Takový jednoduchý odsudek Rusů ve stylu narativu veřejnoprávních médií.
Na Rusku někdy bylo něco hodného k obdivu ???