Sníh

Sněhová vánice mi zaslepovala oči a jen pozvolna jsem se pohybovala vpřed proti síle větru. Můj ochranný oděv zel již několika trhlinami a meluzína se mi proháněla každým zpřetrhaným vláknem. Ne, nesmím to vzdát, hučelo mi v hlavě. Můj úkol byl přeci jasný. Najít, odhrabat, oživit…

Ale jak, ksakru, najít, když není vidět na krok? Jak odhrabat, když lopata mi dávno zapadla do jakési závěje? Jak oživit, když sama jsem na pokraji zhroucení?

Nepřeberné množství myšlenek mi pulzovalo hlavou, ale ani jedna nebyla geniální, ani jedna nebyla nápomocná…

Ve sluchátku slyším hlas velitele:

„Wandys, kde jsi? Nemohu tě zaměřit!“

Odpovídám do mikrofonu :

„Šéfe, já přesně nevím, nejspíš někde na jižním parkovišti…“

„Tak se vrať, něco jsme našli…“

Netušila jsem, kam se mám vrátit, ani jsem pořádně nevěděla, kde jsem. Tak jsem poslušně udělala čelem vzad a šla nazpět…hm, kam nazpět? Mé stopy již byly dávno zaváty a já se trmácela nazdařbůh  tou krajinou bez tváře.

Najednou jsem ucítila tu báječnou vůni po holení, co užívá náš velitel. Zalapala jsem po dechu a jako pes jsem sledovala stopu ozónu. Veškerá únava přešla a já pocítila v duši radost, že někde nablízku je člověk.

Konečně!

Konečně jsem rozeznala tmavou pohybující se skvrnu. Ano, byl to náš velitel! Když jsem se ještě více přiblížila, viděla jsem i další objekt. Bóže, oni ho našli a už ho odhrabávají.

S přehršlem štěstí se mi samovolně spustily slzy a zároveň smích. Krásný hysterický smích. Už mám zase svýho miláčka! Vdechnu mu život a odvezu si ho domů a budu ho opatrovat a konejšit a …

Motor naskočil okamžitě. Ne nebyl tak velký mráz, jen ta fujavice a věčný sníh způsobily, že se auta ztratila na parkovišti a museli jsme je hledat a vyprošťovat.

Mezitím byla zprůjezdněna a označena i přístupová cesta, takže jsem hopla do svého odhrabaného miláčka a se slovy :

„Jo, šéfe, a zejtra mi pište dovolenou,“

jsem na první rychlostní stupeň pomalu opouštěla místo svého pracoviště.

Po další odklízecí práci jsem jej zakotvila v garáži, přinesla halogenová kamínka a povídala si a hladila ho po kapotě a povídala si a hladila……