Pokus o gruntování parket

Tak parkety jsem nakonec snad dělala celý den; to mytí s myčem, to šlo - to jsem nalila do kýblu a s cucem na klacku sem excelovala; ale horší to bylo s leštidlem, které moc neleštilo, a nakonec s Diavou.

Když jsem si chtěla kleknout, ruplo mi v koleni - a můj nos se dostal do třetího článku radiátoru; když už jsem konečně klečela a napatlala pár cm parket, kolena nevydržela a já se překulila na bok; tak jsem na tom boku zůstala a pracovala dál, jako by se nic nestalo - posouvala jsem se stylem Meresjev.

Při dalším pokusu dostat se svým tělem na úroveň parket jsem byla "chytřejší" - šla sem na bobek a z bobku jsem chtěla na zadek - no jo, na zadek sem se sice dostala, ale maličko jsem zavadila hlavou o podlahu; když sem se probrala z mrákot, tekutý vosk na parkety Diava už byl tuhý. Byla jsem tedy nucena se znovu postavit na nohy, což se mi po velkém úsilí převrhnutého brouka na krovky podařilo.

Nevzdávala jsem to, to by bylo, aby mě dostaly parkety; při třetím pokusu se dostat blíže k parketám jsem byla "ještě chytřejší" - šla jsem popředu - na bobek a rozhoupáním těla přepadnout dopředu - to se mi sice podařilo, ale nos byl pro změnu v tom vosku; zase mě to neodradilo - otřela jsem si nos o parkety a plazivým pohybem hada jsem pokračovala ve zdolávání parket - výhoda byla ta, že jsem si to tělem hned leštila.

Když jsem se potřebovala dostat pod klavír, tak jsem tam v sedě nacouvávala po zadnici; problém se vyskytl opět nečekaně - prostor pod piánem byl maličko nižší, než má výška sedícího střelce, což jsem samozřejmě nepředpokládala a při couvání to nebylo vidět. Poté, co jsem se probrala z mrákot - tekutý vosk na parkety Diava byl opět tuhý.

Další pokus o dokončení načaté práce tkvěl v tom, že jsem se chytla kliky u dveří a pomalu se sesouvala k zemi - sesula jsem se i s klikou.

PARKETY JSOU HOTOVÝ!

Akorát večer při oslavě hospodářových 60 tin jsem v hospodě maličko usínala.