Je to bordéééél…

Konečně došlo na změnu v zákoně o komunikacích. Zatímco do nedávna museli chodníky uklízet majitelé přilehlých nemovitostí, ale také ihned zaplatit magistrátu poplatek za složení fůry písku, poplatky sice zůstaly, ale chodníky si už uklízí magistrát sám, či jiné vedení obce (tedy měly by dle tohoto zákona).

S potěšením jsem se v zimě koukala z okna na sypající se sníh (a že ho letos tedy bylo) a čekala jsem, co se bude dít.

Zatímco ostatní sousedi vzali hrabla a neustále hrabali (protože sníh se stále sypal), já spolu s hospodářem jsme se každý díval ze svého okna na svůj chodník a obecní sypající se sníh. Je pravda, že jsem si maličko musela odhrabat výjezd z garáže, ale odebrala jsem jen to nejnutnější a stále jsem čekala spolu s hospodářem na zázrak z magistrátu.

Zatímco celá ulice byla již jako vymetena od pilných sousedů, dva baráky zely v závějích – můj a hospodářův. Ano, stále jsme byli tvrdohlaví a stále jsme čekali na zázrak. Zázrak se konal!

Třetí den jsem si všimla, že vyšlapaný středový chodníček od svéhlavých chodců se rozšířil na šířku kočárku a má zarovnané závěje... nu ano, projel tudy traktůrek a zbytky nevyšlapaného sněhu zarovnal a posbíral – ale také vysypal na můj odklizený vjezd do garáže, protože tam bylo místo!

No, chtěla jsem jet do práce, tak jsem vzala lopatu a vysypanou haldu od traktůrku jsem odházela. Než jsem se stačila doobléci a přezout, projel mezitím velký traktor silniční – a já měla další val před garáží. Vážně si nedělám legraci – takto silniční traktor pracuje vždy – a vždy poté, co to odklidím (v rámci Murphyho zákonů), takže už mě to ani moc nerozčílilo, až na nějaké to prskání.

Vzhledem k tomu, že tuto zimu se sníh sypal téměř bez ustání, stále jsme s hospodářem čekali na další zázrak, zatímco nervově labilní spoluobčané nikdy nevydrželi a vždy stačili chodníky odklidit. Ale MY s hospodářem jsme tomu „zázraku“ vždy něco ponechali.

Traktůrek jezdil asi 1x týdně, někdy se i strefil do nové nadílky, někdy byl pouze „přítomen“.

Vzhledem k tomu, že na základě tohoto zákonu město zvedlo daně z nemovitosti asi 1x, ale daň z garáže apod. více jak 3x, aby mělo na tyto úklidy, žila jsem v domnění, že mi uklidí chodník i v létě.

No – a je tu léto!

A zrovna právě zase jsme se dostali na řadu s úklidem komunikací. Nahlédla jsem na net města a všimla jsem si, že ve svých zprávách hovoří o úklidu „komunikací a chodníků“, a tak jsem začala mít radost, že mi konečně někdo uklidí všechny psí exkrementy od nevychovaných pejskařů a zároveň mě zbaví plevelu.

Jaké bylo ale mé rozčarování, když jsem se vrátila z práce a můj pohled padl na totéž psí lejno, které jsem si včera musela zapamatovat, abych do něj v noci nešlápla (že by takto chtěl magistrát trénovat paměť svých občanů, aby v těch 70 ti, co půjdou do důchodu, trefili do zaměstnání…?)

Ano, píšou o úklidu „komunikací a chodníků“, ale nevědí, co je to chodník – asi.

A tak mi to nedalo a vznesla jsem na magistrát otázku s naivitou sobě vlastní:

„A kdy, prosím, přijdou na řadu chodníky, o kterých hovoříte ve svých zprávách, když komunikace už jste vyčistili?“

Otázku jsem podala dnes – až přijde odpověď, tak ji sem dodám…

Ať žijou poplatky, ať žijou daně, ať žije magistrát a jemu podobní, ať žijou všechny naše prima vlády, ale hlavně, ať žijou občané, aby to měl kdo zaplatit!

* * * * *

P.S. odpověď přišla, chodník byl uklizen – ale jen ten můj, neboť jen já podala debilní otázku…

Ostatní občané mlčí a již ze zvyku si zametají v létě, v zimě sami.

MY s hospodářem nikoliv, činí nám potěšení se těšit na městský zázrak.

* * * * *

Tento článek byl napsán vloni. Letos tu byl traktůrek jen jednou, přestože sněhu bylo opět přehršle. Příští rok, počítám, nepřijede vůbec a další roky nás asi naženou na odklízení silnic, aby využili skryté domácí zdroje.