Jak jsem doplňovala vodu do ústředního topení

Dnes (to bylo na podzim) bylo hezky a slunečno navzdory předpovědím o počasí. Na jednu stranu jsem byla otrávená, že musím na zahrádku, na stranu druhou jsem měla radost, že mi ta kupa práce ubude.  

A protože nastává topná sezona, rozhodla jsem se, že doplním odpařenou vodu do topení. Ve sklepě u kotle máme bojler, který má vývod vody, na něm je hadice, která se namontuje do kotle, a už jedéééém.

No, tak jsem namontovala hadici do kotle, pustila vodu a šla staré mamce vylít nočník. Pak jsem se vrátila a co mé oko nezří – samá voda, samá voda – kam oko dohlédne, navíc pára, protože ten bojler to tahal přes karmu, protože jsem mu nepustila příjmový kohout vody.

Koukám jako blázen a vidím, že hadice není u kohoutu od bojleru, nene, hadice se volně poflakovala na zemi a z kohoutu to teklo rovnou do sklepa.

Tak jsem si jen povzdechla, že hadice asi zpuchřela, došla jsem si do garáže pro drát, kleště a nožík. Uřízla jsem zpuchřelou hadici, nandala ji o kousek dál, zajistila drátem a pustila vodu znova.

Šla jsem si pro litránek bílého, protože jsem to nervově neunesla. Vrátila jsem se ke kotli – a co mé oko nezří ? Hadice se volně poflakovala na podlaze, kroutíc se natlakovanou vodou a zmáčela zbytek sklepa – tentokrát už bez páry, protože jsem povolila příjmový ventil.

Řekla jsem si znova: „Ach jo!“, uřízla druhý zpuchřelý konec, narvala ho na kotel, jukla jsem na rysku, pustila vodu a šla si dát cigáro.

Když jsem se zase šla podívat, „jak to jde“, nešlo to – ani po pěti minutách se tryska náplně vody nepohnula. Sedla jsem si na mokrou zem a přemýšlela, koho mám zavolat - že by v tom kotli byl už kámen a ucpal příjem další vody?

Nóóóóóóó….a pak jsem si všimla páčky u toho kotle….no jo, vždyť já neotevřela kotelní ventil! Tak jsem ho otevřela, vodu doplnila, až nám tekla ze střechy (což je znamení, že je doplněno), a teď to tady zpracovávám do literární podoby, protože to nelze nenapsat, jaký jsem střevo, hlavně, že se všude honosím, že jsem domácí kutil.

Co dál?

No zahrádka už moc práce neuvidí, protože jsem zcela mokrá a nastává večer, ale musím si to někam napsat, protože staří lidé si prdlajs pamatují a já jaksi začínám inklinovat k těm, co jsou rádi, že trefí domů…

Ale!

Opět jsem zvítězila nad domácími živly a to mě těší…