Budování hradu 23

Tak jsem měla minulý pátek budovatelskou krizi. Asi třetí v pořadí, ale zato tak silnou, že jsem nechtěla ani být a hrad jsem chvíli nenáviděla. Na účtě na mě řvalo posledních pár tisícovek, zatímco banka opět zablokovala úvěr. Jeden finanční poradce odjel na dovolenou, druhý radši vypnul mobil. Byla jsem „velmi“ drzá a využila jsem e-mailovou adresu z písemné zprávy od banky o blokaci účtu a dovolila jsem si mému úvěráři oponovat ve faktech, která mi napsal, že jsem cosi nesplnila, - a čekala morovou ránu.  

Sádrokartonáři, kteří za moje poslední finance zateplovali schodiště, si práci taky vysvětlili jinak, než jsem chtěla, truhlář, který se ten den po tříměsíčním čekání měl dostavit, byl kdesi v nedohlednu…

A já najednou zjistila, že jsem se svými silami narazila na dno, a ať šmátrám, jak šmátrám, najdu jen unavenou, roztrpčenou osůbku, která už nemá sílu se ani podepsat. Skolilo mne to… na chvíli.

V sobotu jsem objednala jednání se šéfem sádropracovníků, vyjevila jsem mu svoje pocity z odvedené práce, vyjasnili jsme si, co a jak dál, a hned odpoledne jsem juchala koupit další sklepní okénko, které mi lupnou pod průlez na střechu ve střešním podkroví. Jedno už zabudovali pod nevydařený vikýř na schodišti – a vypadá tam „náramně“. Proč sklepní okénka? To jsem vymyslila JÁ (!) Každé okénko, ať už plastové či eurookno, bylo děsně těžké na to, aby ho udržel sádrokarton ve střešní pozici. A přitom jsme potřebovali něco, co by odizolovalo venkovní zimu od vnitřního tepla a zamezilo rosení. Sklepní okénka sice nemají takovou tepelnou izolaci jako střešní okna, ale také jsou čtyřikrát levnější a nemusím kvůli nim rozhazovat střechu. A navíc jsou jenom z plastu, takže velmi lehká, a dvojsklo mají též – a to nám stačilo na překonání teplotních rozdílů… hehe, někdy jsem zkrátka kutilský genius.

V pondělí se ozval prvý plynař s kalkulací, která by nebyla až tak cenově špatná, jen tam chyběl ten článek instalatéra, kterého nemám. Druhý plynař se měl také ozvat v pondělí, v úterý jsem ho okupovala mobilem, slíbil ve středu, dnes, v pátek, jsem si řekla, že moje peníze dám jen seriozním firmám a vyrobila jsem na netu poptávku a poslala dvěma dalším naleznuvším firmám. Do hodiny se jedna z nich ozvala a zítra proběhne měřící rande na budoucí kalkulaci.

Mimo jiné jsem si mezitím dopsala s úvěrářem, že je vše OK, jen mu chyběla fotodokumentace, kterou poradce jaksi neposlal, přestože mne ubezpečoval, že ju. Tak jsem ji úvěráři poslala znova, ten mne za ni velmi pochválil a spustil zbytek úvěru.

Taky jsem se chtěla ten proklatý pátek opít, ale ani to mi nešlo. Naše firma pořádala opět bowlingové klání, kde jsem díky řemeslníkům chyběla; ale když jsem viděla, kam se to propadám, shodila jsem péřové montérky, vlítla do slušivé sukně a milé kolegy dohnala v restauraci. Starali se o mne, kolegové, starali, i na taneček mě vytáhli, leč nic naplat; stála jsem tam jak mumie a došlo mi, že tam nemám co dělat.

Jo, a nahrála jsem svoje první CD. Nojo, moje vedoucí měla narozky a mně nenapadlo nic chytřejšího, než jí nahrát CD s mými šansony. A při jeho přehrávání jsem si táááák krásně pobrečela a odlehčila unavené duši, že už zase jedu, buduju, komanduju…

Schodiště už mám zateplený a vypadá to velmi dobře (viz foto), hospodář už oštukoval skoro celý obejvák, to vypadá taky velmi dobře, nový elektrikář už taky přidal pár drátků a já začínám uklízet dílnu, abych tam přestěhovala kuchyň, neb tam vypukne poslední velké kutání (zatím byla mimo všeho dění, neb tam bylo centrum mytí, vaření, stravování a tak).

Hradu jsem koupila za hříšný peníz venkovní světelný led vodopád o délce šestnácti metrů, aby si hrad letošní vánoce přeci jen trochu užil. Ráda bych jím ozdobila dřevěný přístřešek, ale nevím, nevím, když to tam rozsvítím, zda to nebude lákat hnědooké ke hříchu…nu, uvidím.

Zítra začíná pečení, nemohu hospodáři dát košem, když poslední půlrok života strávil na hradě tvořivou prací. Bez něho by hrad nebyl. A tak držím hubu a krok a jdu se od rána kamarádit s těstem a troubou.

Nojo, musím, kvůliva hradu

aby byl

aby žil

ten hrad

nojo, to jsou ty hradní desátky…

nojo…