Vážení pistolníci, měl Rath zastřelit Macka?

Aneb Reakce na překrucování mého článku a bagatelizaci a obcházení v něm uvedených argumentů.

Měl se Rath bránit jinak?

Musím začít tím, že nikde ve svých článcích „Zastřelit na místě? Lepší by byl trest smrti“ a „V jedné kapse pistoli a ve druhé Viagru? To že je konzervativní?“ jsem nepsal o zákazu střelných zbraní nebo jejich zabavování. Apeloval jsem – byť s použitím metafory, hyperboly a nadsázky – na zdravý rozum. Jak ukázala zdejší diskuse, v níž se vyskytli též – snad jen verbálně – nebezpeční magoři podléhající kultu zbraní, opravdu hrozí, že syndrom pistolníků by mohl časem posunout „přiměřenou obranu“ velmi nebezpečným způsobem a mohlo by to plíživě vést k anarchii spravedlnosti vykonávané pod záminkou sebeobrany přímo na místě. Zazněl totiž i argument, který obhajoval střelbu i za označení debilem. V tomto případě je však debil slabé slovo.

Tento článek jsem napsal jako soukromý, protože je vlastně mou reakcí na komentáře k mým článkům. Pokud by mi někdo chtěl dát karmu, ať tak učiní u původních blogů (viz výše).

Dále považuji za nutné zopakovat, že trvám na tom, že za to, aby se občané cítili bezpečně, zodpovídá stát. Jako daňový poplatník neznám důležitější funkci státu než vnitřní i vnější bezpečnost. Uvědomte si, že jinak nezajistíme bezpečnost našich neozbrojených nezletilých potomků. Proč by rodič měl mít větší occhranu než ratolest?

Zpřísnění trestů pro násilné trestné činy je jednou z nutných podmínek zlepšení bezpečnost obecně. To jsou jen takové legendy pseudohumanistů, že opravdu přísný trest zločince neodradí. Prý si myslí, že nebude chycen. Ale to případně jen poprvé. Jak si může recidivista myslet, že jej nechytí? Nemyslí si to. On nemá strach z vězení, kde je zvyklý, případně je tam už kápo, a ani se tam nemusí pracovat. Je mnohem pravděpodobnější, že takou bestii jako Kaleja zastaví předchozí izolace než náhodný kolemjdoucí pistolník.

Prý jsem etatista (stoupenec aktivního státu). Ale to je obrovský omyl, ve věci svobod jsem velký liberál. Ale uvědomte si, že i licenci k držení zbraně vydává stát. Ten korupcí prolezlý subjekt, který se neumí postarat při všem, co zavádí k našemu sledování, ani o naši bezpečnost. Takovými prostředky – od kamer až po svlékací rentgeny – nedisponovali ani komunisté. A lidé, že by měli cítit nutnost ozbrojovat se individuálně? Je to tak trochu i mnou nenáviděná předběžná opatrnost, vedoucí často až k alarmismu, která velice často končí paradoxně nesvobodou. Naposled jsem o tom psal zde.

Byly proti mě také použity sofistikované argumenty z marketingové dílny výrobců i prodejců zbraní a majitelů střelnic, které si ničím nezadají s propracovanou náboženskou demagogií a apologetikou. Nemyslím, že to psali přímo ti zainteresovaní. Spíše mě děsí, kolik lidí už této propagandě kultu zbraní podlehlo. A čím více jich bude, tím více bude mezi nimi i všehoschopných magorů – to je zákonité. A přiznám se, že nemám dobrý pocit, když jednám nebo jsem ve společnosti s ozbrojeným člověkem. Copak je vyloučené, že mu rupne v bedně? Je to jen otázka statistiky, jak hromadný jev to bude.

I zde v předchozí diskusi se takoví magoři vyskytli. Jedni by šli s pistolí na Cikány, druzí vyznávají kult zbraní ve smyslu „Smrtonosná past“, další ji považují za nástroj jako třeba lopatu, jiní by rádi prostřelili pět lumpů naráz. Tu úchylku není možné bagatelizovat, protože se vyskytuje. U neznámého člověka se zbraní nemohu vědět, co je zač. Stát mi žádnou garanci nedává.

Zastavím se u střelné zbraně jako nástroje. Není to žádná lopata. Je to nástroj určený k zabíjení, což jej odlišuje od všech rozdílných nástrojů. Kecy kolem jsou zbytečné, jinak by ani odstrašující hrozba zbraní nefungovala. A obranný charakter? V diskusi mě dojalo, když jsem napsal, že z historie je známo, že většinou agresor použije zbraň jako první, že jsem byl zastánci zbraní obviněn z nelogičnosti. Přitom moje formulace právě připouštěla – slůvkem „většinou“ -, že zbraň může jako první použít i obránce. Tím, že mou formulaci nepochopili, bezděky ozřejmili skutečný stav svého ducha bez okrasných obalů. Zbraň sami latentně považují za synonymum agrese, možná jen potenciální.

Na závěr jen doplním, že to je změkčilá společnost a „politická korektnost“, která umožnila pohlížet na držitele zbraní jako na zastánce konzervativních práv. Prý je to fér vyrovnávání (?!) šancí. Nikomu to neberu a zbraň slušnému člověku nezakazuji. Ale ať se na mě nezlobí, vidím v něm vždy trochu přeexponované předběžné opatrnosti, trochu alarmismu, trochu paranoie, trochu zbabělosti, trochu frajeřiny a trochu snahy bez vlastního přičinění strhnout výhodu na svou stranu. Člověk by měl dbát na svou fyzickou připravenost, čímž nemyslím žádné uplatňování práva silnějšího. Ale kdo dělal bojové sporty tak ví, že opravdoví machři by nikdy své fyzické převahy nezneužili. A je absolutně nepřijatelné, aby jí zneužili proti starcům nebo ženám.

Že takový svět není? Jistě že ne. I když zase příznivci ozbrojování přeceňují statisticky doložené hrozby a přitom nedoceňují s tím spojená rizika. Ale nebylo by lepší směřovat k takové společnosti, kde by se člověk nemusel tolik bát, protože by zneužití fyzické převahy, počtu agresorů nebo zbraní bylo nepřijatelné? Jinak vyvoláme začarovaný kruh, že se budeme ozbrojovat proti jiným ozbrojeným, abychom nebyli v nevýhodě. Říká se přece, kdo s čím zachází, tím také schází.

A je úplná hloupost vidět individuální ozbrojování jako charakteristiku demokracie, což nás prý vyděluje na jedné straně z anarchie a na druhé straně z totality. Dovedu si představit na morálce založenou společnost, tvrdě potírající a tím preventivně omezující násilí. To považuji za konzervativní. K tomu bychom měli směřovat, ne se vracet do doby pistolníků. Je vůbec otázkou, jestli se právě totalitě neblížíme. Policistů je jistě více, než bylo za komunistů. Míra šmírování už přesáhla realitu, jakou jsme znali z doby socialismu. Útok na svobody je nebývalý. A před tím nás pistolky neochrání. Proti státu jsou stejně k ničemu, i když obhájci ozbrojování rádi sugerují opak.

Buďme stateční i beze zbraně! Svobodomyslnost nezastrašených občanů nakonec přemůže každý náznak totality.

PS Abych předešel dalším hloupým narážkám na mou údajnou fóbii, uvedu ještě, že můj děda byl nadlesní a od dětství jsem střílel - od vzduchovky až po flobertku.