Topolánek nadobro zešílel

      Pane premiére, ČR není VAE.

A Paroubek už nedělá devizové obchody na účet ztrát Prahy přes Vám dobře známou První městskou banku. Teď oba zapomeňte na politiku a vraťte se do reality. Jde o příliš mnoho a uvědomit by si to měl i Kalousek.

O populistovi Paroubkovi, který nastartoval předvolební tanečky, jsem už psal zde. Topolánek z vládních peněz kontruje zde; vybírám:

- Vláda ČR se bude i nadále zasazovat o dlouhodobé zlepšování životní úrovně.

- Maximální mateřská stoupne na 28 890 Kč. Vydáme více než 44 mld. na dávky pro rodiče s dětmi.

- V lednu 2009 přesáhne průměrná výše důchodu 10 000 Kč.

- Vláda i nadále udrží zdravé veřejné finance. Bude snižovat schodek státního rozpočtu.

- Přineseme lepší a efektivnější fungování policie, větší počet policistů a zvýšení jejich respektu. Zvýší se bezpečnost občanů ČR.
- Umožníme studovat vysokou školu každému, kdo pro to má předpoklady.

- Odstraníme lichvu.

- zvýšíme bezpečnost občanů, jejich svobody i konkurenceschopnost Unie.

Topolánek si neuvědomuje, že čelíme světové hospodářské krizi, jejíž důsledky budou nedozírné, i kdyby to bagatelizoval sebevíc. Tyto předvolební tanečky z obou stran svědčí jen o ztrátě smyslu pro realitu v české politice. Může se stát, že se pak hyeny budou prát jen o ohlodanou kost.

Vyjádření Topolánka, že si některé země hrají na krizi a že jsou přijímaná umělá opatření, že garance vkladů jsou nestoudným krokem a že my budeme tyto praktiky tvrdě vetovat, to už není prohlášení zodpovědného premiéra, ale diagnóza.

Jestli tyto nestoudné kroky dělají okolní země, jako je Německo, Rakousko a dokonce i Slovensko, tak i kdyby byla Česká republika finanční oázou na poušti devastované krizí, musíme odpovídajícím způsobem reagovat, stejně jako byla přinucena učinit Británie pod tlakem malého Irska. V prvé řadě je třeba zachovat DUVĚRU a naše otevřená ekonomika si nemůže hrát, že se nás krize ani opatření okolních států i ostatních členů EU netýká. Nás se týká i kýchnutí na Wall Streetu. A to ani nehovořím o tom, že vůbec nemáme banku s českým kapitálem.

Věřím tomu, že Česká republika je krizí zasažena méně než třeba země eurozóny, a to i díky koruně. Věřím tomu, že banky jsou zatím zdravé, i když ztráty už musely utrpět. Ale s důvěrou není možné hazardovat. Kdyby se bez státních garancí bankovního systému dostala první banka do problémů, nastala by apokalypsa, kterou nechci ani domýšlet. Stát má nástroje, a to nejen finanční, aby tyto hrozby odvrátil. Vládní záruky se nedávají proto, aby je stát nesl finančně, ale právě proto, aby podobná situace nenastala. Nelze si plést s pojištěním vkladů. Jsou-li ale banky zdravé, jak tvrdí vláda i ČNB, stát by zárukami nic neriskoval, a proto je chování Topolánka a Kalouska protismyslné.

Nevěřím naopak ve schopnost evropské unie cokoliv řešit. V tom má Topolánek částečnou pravdu. Když jde do tuhého, každý myslí na sebe a krizi řeší i na cizí úkor. Ukázala to „mnichovská čtyřka", která se sešla v režii eurocentristy Sarkózyho, i všechny další separátní kroky. Přitažlivost ztratilo jak euro, které před krizí - jak vidno neochraňuje - tak se dovršil de facto absolutní krach Lisabonské smlouvy.

I naši politici si musí uvědomit, že všechny předvolební šarvátky a sliby svědčí jen o jejich nekompetenci, ignorantství, nezodpovědnosti a ztrátě smyslu pro realitu. Měli by slibovat pouze to, že zajistí stabilitu a k tomu využijí všech prostředků, kterými stát disponuje. Když všude kolem Vás zuří blížící se požár, asi se jen absolutní trouba bude chlubit, že hodlá právě natírat plot.