DNA testy nelze zakázat

a proto nelze pravdu zkrýt. Vědecký pokrok se zastavit nedá a tak i pro paternitu dnes platí biblické "vše skryté vyjde najevo".

Protože se pravda nedá utajit a odhalení lži má nutně nepříjemnější důsledky než život s pravdou je hloupé, když se někdo snaží pravdu o rodičovství skrývat, dokonce trestným činem.

Jakékoliv řešení bude pro

někoho bolestivé. Co jsou vůbec zač, rodiče té slečny-matky, když nejen, že se sami, ale i dceru, zbaví dítěte a ještě to jakože "zametou" tvrzením otci o jeho smrti? Holčičky se chtěli evidentně zbavit, tak proč se jí nezřekli a nedali jí otci, který měl zájem? To jako z pomsty? Nebo to bylo o tom "co by řekli lidi"? Samozřejmě, že jemu by museli pomoci rodiče, ale proč ne, když to ti od nezletilé matky nebyli schopni udělat pro svoji dceru a vnučku?

Teď je nešťastný otec, adoptivní rodiče pološílení strachy a holčička, která už má u nich nějakou dobu lásku a bezpečí domova o něj ještě nejspíš může přijít, ačkoliv by šla sice do jiné, ale předpokládám také milující náruče, ale....

Osobně bych se přikláněla k tomu, aby holčička zůstala tam kde je a biologicky tatínek se dohodl s adoptivními rodiči na tom, aby dcerku mohl vídat. Kompromis v šílené situaci....

Re: Jakékoliv řešení bude pro

Stále mi tu chybí trest pro matku, která úmyslně nepravdivě informovala otce a tím to celé odstartovala. Trest je důležitý taky proto, aby potenciální příští pachatel/ka nespoléhal/a na beztrestnost .....

Mno, možná by bylo pro všechny nejlepší

aby se adoptivní rodiče s otcem nějak dohodli. Otec by se tak mohl podílet na výchově, a adoptivní rodiče by nemuseli mít strach, že je jednou "jejich" dítě obviní ze lži až se to vše provalí. Když se furt propagují adopce homosexuálů, a tvrdí se, že by to dítě nikterak nepoškodilo, tak nevím, proč by dítě nemohlo mít dva tatínky v tomto případě.

Re: Mno, možná by bylo pro všechny nejlepší

To je pravda.

Obzvlášť pokud ty dvě ženské daly dítě k adopci za úplatu. Pak biologický otec múže dostat i svůj podíl.

U nás je spousta adoptovaných dětí.

Protože ženy odkládají rodinu na pozdní věk, stává se jim příliš často, že už nemohou otěhotnět. Problém bezdětnosti pak řeší často formou adopce opuštěného dítěte. To je dobře, velmi dobře. Když opuštěné dítě získá NÁHRADNÍ rodinu, je to skvělá věc.

Problém ale je, že adoptivní rodiče, otčím a macecha, často nevědí, zda, kdy a jak mají svému adoptovanému dítěti pravdu o jeho původu přiznat. To je otázka jistě složitá.

Já mám za to, že dítě by se pravdu dovědět mělo. Hovoří pro to zejména důvody medicinské, když i v pozdním věku se objevují nemoci, které jsou geneticky podmíněné či dědičností korelované. A uvádět lékařům nemoci nepříbuzných lidí a tím je uvádět v omyl při stanovování diagnozy může být život ohrožující u celé řady nemocí. I adoptovanému dítěti je třeba říci pravdu o tom, že ti, které má za své rodiče, nejsou jeho pravými rodiči.

Je to jistě těžké a složité, ale kdo adoptuje cizí dítě, měl by s tím předem počítat a připravit se na to.

Adoptivní rodiče, kteří pravdu skrývají,

se pak nutně musí bát toho, aby jednou někdo nazazvonil u dveří a dítěti pravdu neřekl. A také se musí být toho, aby dítě nepotřebovalo transfůzi, transplantaci, či aby neonemocnělo nějakou dědičnou nemocí.

Pravda přitom může jejich vztahu s dítětem paradoxně naopak pomoci a takové případy jsou známy, neboť dítě dovede ocenit, že si ho někdo vzal do péče a nemusel, že jsou mu cizí lidé rodiči z čiré lásky a ne proto, že ho třeba náhodně počali.

V případě manželů Hanušových je to však jinak. Oni sice možná Rédovu dceru získali v dobré víře, ale teď už v dobré víře nejsou. A co chtějí jednou té dívce, až bude větší, o této záležitosti povídat? Že ji otec chtěl, ale oni ji nedali? Že se o ni otec soudil, ale pro hanebnost české justice prohrál? Źe oni ji získali do své péče jen díky lžím a trestnému činu její pravé babičky a matky? A utajit to přitom nemohou - to by museli pana Rédu a jeho rodiče zabít a pak se přestěhovat někam hodně daleko.

Na lži nelze štěstí vystavět.

Boj s předsudky

Podívejte se např. na diskusi zde:  http://www.rodina.cz/scripts/diskuse/novep.asp?id=70 a uvidíte, jak mezi mnohými ženami stále přetrvává přesvědčení, že dítě je jejich majetkem, mohou si s ním dělat, co chtějí, a rovnoprávnost obou rodičů považují za zločinnou myšlenku.

P.S.

Mimochodem ze shora uvedeného přístupu plyne i názor, že je možné dát dítě k adopci bez souhlasu i vědomí otce jako druhého rodiče, toho obelhat a dítě mu pak nevrátit. Je to rodič, který se chce starat, ne dítě "vlastnit". Takový přístup mají teď spíš Hanušovi, jeho adoptivní "rodiče", kteří možná tušili už od začátku, jak se věci mají, možná ne, ale teď už to delší dobu vědí zcela jasně.

Jeste jedna vec

Je docela zvlastni, ze ten muz, co ho dotycna uvedla jako praveho otce a je zapsan v matrice (a zjevne dal souhlas k adopci), nebyl odsouzen pro pohlavni styk s nezletilou...!

Re: Jeste jedna vec

Kdo byl jako zapsán?

co se divíte

Co se divíte, pane Streite. Co by jste vzhledem ke stavu naší justice chtěl? Obávám se, že soudy dovedou rychle a precizně pracovat jen když jde náhodou o jejich platy (vzpomínáte před pár lety na kausu s rušením třináctých platů?).

A ještě peličku, co můžeme chtít, když soudce prohlásí, že nehledá spravedlnost, ale kontroluje dodržování zákonů... Není tady něco špatně??

Nicméně tenhle případ je dost složitý. Chtěl bych věřit, že soud pečlivě zvážil všechny okolnosti...

Re: co se divíte

Vůbec nešlo o vážení okolností. Soud neměl na výběr s ohledem na znění zákona.

Určitě nemám kladný vztah k socializmu

v podání EU. Ale v souvislosti s výrokem o nemorálním proplácení regulačních poplatků v krajských zařízeních jim tleskám. Pokud by stejný úspěch měla u mezinárodního soudu i tato kauza, ubylo by další mínus. Ikdyž po LS si nedělám o tomto socialistickém molochu žádné iluze.

Naprosto nesouhlasím

s tím, aby se dítě vytrhávalo z milující rodiny jen proto, že nějaký nezodpovědný fracek kdysi utrousil spermii (navíc trestným činem!) a domnívá se, že jen díky tomu má nějaká rodičovská práva! Nechť si žádá odškodné na matce dítěte či babičce, pokud ho obelhaly, ale samo dítě bych do jejich sporů už dnes vůbec netahala. To dítě už dnes přece své rodiče má - jsou to ti, kdo se o něho starají a milují ho a ono je.

Předpokládám,

že máte také černé svědomí.

Nebojujete tu za Rédovu dceru, ale sama za sebe.

---

Prekluze bohužel v tomto případě běží, i když někdo nemá informace - to se nedá nic dělat. Když se manželka po deseti letech přizná, že děcko není Pepovo, ale Frantovo, tak má Pepa právo děcko odvrhnout?

--

Pan Réva se sice chová pěkně, ale to nemění nic na tom, že spal s nezletilou. V jiných zemích by mohl na nějaký dítě zapomenout.

On byl v té době také nezletilý.

Je jen o pár měsíců starší než ona a zrovna tehdy mezi nimi byla ta 15 letá věková hranice.

Pan Réda na své otcovství zcela jistě nerezignuje. To je dnes už zjevné. Budou ho muset zavřít za stalking, aby ho na pár let umlčeli, ale až se z kriminálu vráti, tak dceru zase vyhledá.

A s pravdou ji seznámí. A pak budou ti adoptivní macecha s otčímem sklízet plody za krádež dítěte.