Senát je k ničemu, leč ne natolik, aby v něm seděl Antiklaus

Kromě toho, že se Švejnar už dostatečně znemožnil sám, hlavně svým nefér vystupováním po prohraných volbách, jeho diskvalifikují především jeho porodní báby: Paroubek a Bursík. Čest mu nedělá ani úloha náhradníka za Havlovu favoritku Allbrightovou. Toho, že by mohl Švejnar v čemkoliv porazit Klause, jsem se ani na vteřinu neobával, teď však musím upozornit na málo pravděpodobné, avšak o to strašlivější nebezpečí.

Představte si, že by se Švejnar dostal do Senátu a posílil by šílené trio Mejstřík, Štětina a Zlatuška. To bychom si opravdu nezasloužili, ani kdyby byl Senát bez jakýchkoliv kompetencí. Žvásty těchto protagonistů jsou totiž samy o sobě patologické a virulentní. Z nákazy jejich myšlenkami obavy u duševně zdravých lidí nemám, ale šíření infekce havlovské blbé nálady a zamindrákovaného pocitu provinciálního čecháčkovství se opravdu obávám.

Vážnější však je mor kosmopolitismu a jakési světácké arogance, které zejména mládež vytrhávají z kořenů domoviny. Všichni si uvědomujeme, jak dopadá dítě bez rodiny. Vyrůstá-li společensky se etablující mladý člověk bez vztahu k vlasti, přichází o jednu důležitou dimenzi sociální výbavy - o jednu z kotev, aniž si to uvědomuje. O problematice jsem psal zde. Některé exempláře z toho neblahého trendu se rekrutující, již mi budou ostatně v diskusi spílat, jsou opravdu děsivé. Asi bude nevyhnutelné před rozpadem Evropské unie znovu projít národním obrozením. Nevím však, jestli ještě kdy bude situace tak příznivá, jako byla v roce 1918.

Pan Švejnar je Čechoameričan s občanstvím USA, což by mohlo vzhledem k historickým reminiscencím mít i svůj pozitivní význam. To by ovšem nesměl být tento člověk tak „zásadový", jenž v otázkách svého občanství se zamotával tak nedůstojně, že teď není důvěryhodné - nejen z hlediska morálky, ale i závazků - ani jedno.

Obdobně obojetně a konjunkturalisticky přistupoval ke své lukrativní funkci předsedy dozorčí rady ČSOB. Ne nadarmo byl nazýván prezidentským kandidátem ČSOB. Funkce se nevzdal, ale ji „pozastavil", což je pojem z hlediska obchodního zákoníku nevídaný. Pan Švejnar si chtěl koláč ponechat, ale zároveň jej pokradmu konzumovat. Ostatně analogicky, jako to předváděl s tím občanstvím. Kdyby byl pan Švejnar ženou, dokázal by být tak trochu těhotný.

Nemám rád dnešní bijce komunistů, protože to považuji za minulé války, dobré tak pro mrchožrouty, kteří čekali v závětří. Avšak takové farizejství, které před prezidentskými volbami předváděl Švejnar, to nemá obdoby. Nevěděl, jak se komunistům vlichotit, a přitom neodradit ostatní. I veškerá další jeho staviska byla stejně rozplizlá až k trapnosti. Pro mě to byl pan Neříkám-Tak-Ani-Tak.

Nechme Švejnara, aby se nemusel stresovat ani s pozastavováním funkcí, ani s pozastavováním občanství. Takový přírůstek by si nezasloužil ani tolik kontroverzní Senát. On mnoho opodstatnění nemá, ale přece jen prokázal demokracii dobrou službu. Především díky němu není Švejnar prezidentem.