Rychlí jak sr&čka (Paroubek & Topolánek)

Omlouvám se za lidový výraz, jenž není myšlen vulgárně a na netu se snese. Zvlášť jej ospravedlňuje, že se týká politiků, již se slovy příliš útlocitně nezacházejí. Uznejte sami, že nešlo napsat „Rychlí jak střevní příhoda".

Má to i symboliku v tom, že některé záležitosti tedy „pěkně" zapáchají. Ale pojďme k věci, k osobám a obsazení:

Paroubek

Užil si svých pět minut slávy, když udatně svrhnul vládu. Cítil se jako Honza, co slezl z pece a zabil draka. Pak mu to došlo. Království draka potřebuje. Na koho by se pak v chudých letech svalovala všechna bída?

Navíc zjistil, že král, který jej nepřímo k zabití draka ponoukal, mu půl království nedá. O princezně raději pomlčím. Mouřenín splnil zadání a může jít.

Najednou všechno vyšlo jako zbrklost. Honza si nepolepší. Má sice v plánu ohlupovat ty nejchudší, ale oni si mohou pamatovat, že svou „záchrannou misi" nedotáhl do konce. Nakonec je veřejným tajemstvím, že bez cizí pomoci by zase dostal od draka na frak.

Po průjmu přišla zácpa. Najednou se do čela nehrne. Je to strašpytel.

Topolánek

O tomto furiantovi je známo, že rychleji mluví a gestikuluje než myslí. Svou obhroublou bezprostředností a prostoduchou upřímností často připomíná slona v porcelánu. A to dokonce i v případech, kdy má pravdu.

Momentálně se opájí předsedáním Radě Evropy. Nejde sice o Evropu, leč jen o EU, a jde jen o ceremoniální a moderátorskou roli, ale za tento plánovaný půlrok byl ochoten zaprodat i svůj původní euroskepticismus, když tehdy prohlašoval:

„Sny o velké a sjednocené Evropě snili blázni i géniové, zloduši i titáni, s motivací nepochybnou i pochybnou. O čem jiném snili G. J. Caesar, Napoleon Bonaparte, Adolf Hitler, co jiného měli na mysli svatý Vojtěch, Jiří z Poděbrad, L. N. Trockij a proletáři všech zemí?...Vidím úskalí bezbřehé evropské integrace všech a všeho...s obavami se dívám na karteziánskou, racionalistickou touhu propagátorů evropské federalizace po prohlubování, rozšiřování, postupu a pokroku, zaznamenávám rozjásané tváře evropských aparátčiků a komisařů...Já si myslím, že dneska, v té podobě, v jaké byla evropská ústava navržena, je neschvalitelná...Pro mě se evropská ústava stala mrtvá a myslím si, že její oživování nic nepřinese...Já jsem pro to, aby se vedla skutečná diskuse i s těmi, co přistoupili do Evropské unie později, protože Konvent v době našeho chystaného přistoupení zcela jistě nebyl regulérní diskusní platformou pro to, aby se evropské státy rozhodly pro nejlepší řešení."

Byl to slovní průjem tehdy (2006), nebo nyní (2009), když vyhlašuje, že předsednictví zmírnilo jeho euroskepticismus a za předobraz EU pokládá Rakousko-Uhersko (sic!)? Odstup je tři roky a jedna eurofunkce. Vyvrcholením měla být jeho role hostitele amerického prezidenta Obamy. Po audienci u Vladimira Vladimiroviče další vrchol jeho kariéry, šroubující jeho ego do nadoblačných výšin, odkud si už nevidí ani na špičku nosu.

Zapomněl, že pochybné zbraně nenosí v torně jenom on sám, ale že může doplatit na vlastní metody. Nenapadlo jej, že sněmovna nepadne na zadek před Jeho Nadutostí Europředsedou. Když mu to došlo, střevní reakce byla bouřlivá (protože v mozku to původ mít nemohlo).

Ne, že bych se ztotožňoval s Obamovou léčbou krize, které se dovolává stejně „rychlý" Paroubek. Ale zneužít své ceremoniální funkce k hanobení budoucího - a takto vlivného - hosta je krajně nediplomatické. Když už měl nutkání z první signální soustavy, neměl vzkazovat Obamovi, že není žádný Mesiáš a že jeho záchranný plán je cestou do pekel. Jestli ho inspirovali AC/DC, tak je to trapný reflex. Navíc, on sám je pod rozlišovací úrovní prezidenta USA, který udělá, co bude sám považovat za správné. Dopustil se stejné kontraproduktuvní trapnosti jako Rath svým dopisem o "přírodě nad radar".

Topolánek jen svému nástupci zkomplikoval vztah se zemí, kde právě mnoho Čechů vidí oporu proti anexi státu Evropskou unií. Topolánek tak pošlapal hračky, aby se jich nezmocnil nikdo jiný. A byl přece na prvních stránách novin!

Stejně zbrkle a zbytečně se vyjadřoval za zády Bushe k Rusku. Jestli si myslel, že si to Putin nepamatoval a nepamatuje, tak je naivní, což považuji za eufemismus hlouposti. Kdybych byl na místě premiéra, určitě bych se snažil udržovat jen pokud to jde přátelské a vzájemně výhodné vztahy s každým, kdo se sám nevymezuje jako můj nepřítel. Ale dělat si zbytečně a aktivně nepřátele, navíc mezi mocnými, to považuji za trestuhodné.

Trest přišel a je zasloužený. Poučením by mělo být, že tato situace vyvolá potřebu po politicích, kteří nebudou tak „rychlí", aby zbyl čas i na myšlenku. Proto mě velmi vyděsily nápady reinkarnovat přeborníka v rychlometání hnojem - Zemana.

Panenko skákavá! Snad má prezident Klaus dostatek soudnosti. Všechno nasvědčuje tomu, že koná s rozmyslem a žádnými akutními stavy netrpí.