- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
No dobře, ale jak zatočit s tou nenažraností bankéřů a jim podobných? Pravice? Levice? Středovice? Možná Peisistratos... Je velice zvláštní, že krize nastala tím, že nenažraní se p.... My, co jsme na dolním konci jsme to nezpůsobili. Žijeme dál. Není to na hlavu postavené? Blbá otázka. Je.
Konečně se našel někdo, kdo o tomto tématu píše rozumně a já mu nemám co vytknout,... gratuluju a děkuju!
není hlavní problém. Hlavní problém je v tom, že některé státy "šrotují" více než si mohou dovolit. Teď už to však nejde zastavit. Příroda (vše je to součástí přírody, i ty výroby) si poradí, tak jako si poradila vždy - "sešrotuje" přebytečné desítky milionů lidí, kteří se díky bezuzdnému "šrotování" nezdravě přemnožili.
Ano, k článku jsem připojil jako upoutávku obrázek na tento typ "šrotu".
Oblíbená písnička našeho prvního prezidenta:
"Když se ti zlámalo, dej ho spravit,
Nauč se, synečku, hospodařit..."
Co říci na takovou plejádu oslňivých nápadů? Škoda že na ně autor nepřišel tak před 3-4 roky. Jenomže, ono to bylo trochu jinak :
-firmy sice v „dobrých" časech akcelerují výrobu, s maržemi už je to horší, neboť konkurence pracuje i v dobrých časech.
- šmejdy sice vyrábět mohly, ale to by se jí díky dobrodiní EU a dvouleté reklamační lhůtě skoro všechny vrátily
- trend vyplácet vyplácet mzdy odpovídající závazkům zaměstnanců jsem nikde neviděl (někdo ano?), spíše "smluvní" mzdy ve stylu ber nebo se jdi pást. I díky tomu je většina platů u nás hluboko pod průměrem (a blízko minimálnímu příjmu),ani s tím šrotováním a likvidací starého výrobku to díky úsilím zelených nebylo moc růžové
Venkoncem, stále se všem vtlouká do hlavy, že jsme se my všichni měli v době prosperity skvěle a žili si nad poměry, a za to teď musíme všichni společně v době krize zaplatit. Je tomu opravdu tak???
prostě tak, že se dnes opravy nevyplatí kvůli drahotě práce a láci masové automatizované výroby? Pokud jste dal za výrobek Kč 1000 a za případnou opravu dvacku, určitě se vám oprava vyplatí. Pokud ale tentýž výrobek stojí dvě stovky a případná banální oprava taktéž, raděj výrobek vyhodíte a koupíte nový. Zvlášť když nový může být opravdu líbivější a úspornější. A pokud jde o trh - nikde není dáno, že se trhy výrobků a práce musejí setkat. Co když je to tak, že na úplně volném trhu budete ochoten prodat svou práci za 1000 jednotek, soused taky, ale sousedův výrobek vás natolik zaujme že byste za něj byl ochoten dát 1200 a soused za váš taky. Zůstane část výrobku, o který byste měl stále zájem ale už nemáte prachy - soused vám těch 200 "půjčí". To není nic proti trhu, i pohádkový dědeček měnil až vyměnil.
Když splatíte, není to nic proti trhu. Ale před krizí se akumulovalo nesplatilné krytí spotřeby.
U ceny práce nejsou náklady, které má každá větší firma (pozemky,budovy, drahé stroje, manažeři, auditoři, akcionáři).
Navíc opravy se dělají výměnou segmentů, ne jako kdysi bastlením.
Tu rovnováhu nastolí právě trh. Ale nesmí být deformován ani nesplatitelnými závazky ani direktivní regulací.