Povodně: ne globální oteplování, ale globální betonování

Fanatici klimatických balíčků opět brečí na špatném hrobě. Za naše daně si kupují odpustky a ještě na tom přes spřízněné firmy vydělají. Příroda si však jejich šíleného aktivismu ani nevšimne. Nynější povodně tedy jistě nejsou důsledkem těch faktorů, které podle nich katastrofické změny klimatu působí.

Jeden výbuch sopky Mt. Redoubt na Aljašce dne 22. března 2009 má na globální klima větší vliv, než všechny automobily na Zemi. Takže jsou pošetilá veškerá hloupá a nesmírně drahá - kolikrát i protismyslná - opatření zelených pošuků. Je možné, že rozptýlený prach z erupce nyní ovlivňuje rozhodujícím způsobem současné deštivé počasí. I když na Medarda pršelo, že ano.

Zakopaný pes je totiž jinde. Že může pršet, někdy málo a někdy zase více než je zdrávo, by nemělo nikoho udivovat. Pak je ale otázkou, co se s napadanou vodou stane. Za mého dětství pamatuji také povodně. Řeky tehdy nebyly tolik regulované, takže když dlouho pršelo, toky se postupně rozvodňovaly a nakonec i vylily z břehů. Týkalo se to nejen řek, ale i každého potoku a strouhy. Nějaké záplavové vlny byly tak výjimečné, že jsem žádnou nezažil.

Nyní ještě v předvečer severomoravské katastrofy nikdo žádnou povodeň nepředvídal. Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Ale zamysleme se, že to v posledních letech nebylo poprvé. Obdobné to bylo i v letech 1997, 2002 a 2006. Tady ovšem už se lidská „zásluha" nedá upřít.

Už komunisté začali narovnávat toky a zejména u potoků a struh je sváděli nejen do koryt, ale i rour, které vedou pod zemí. Urychlil se tak příval vody do říček a řek, přičemž se znemožnilo, aby se voda po cestě průběžně rozlévala. Tehdy ještě pomáhaly tuto chybu kompenzovat přehrady, které dokázaly na nějakou dobu svými rezervami vodu zadržet.

Ale po roce 1989 došlo k jinému ekologickému šílenství, které však nemá nic společného s tzv. skleníkovými plyny. Pokud to má s tímto náboženstvím cokoliv společného, tak jen fakt, že lány řepky olejné, které nahradily jednotlivá diverzifikovaná pole (s pietou vzpomeňme cukrovou řepu) zadržují méně vláhy než předtím.

Ono ekologické šílenství primárně spočívá v betonování dosud zemědělské půdy. Souvisí to s těmi bláznivými preferencemi průmyslových zón, jež se nám v krizi ještě vymstí. Tam, kde ještě nedávno pole nebo louky zadržovaly v půdě vodu, dnes jsou betonová manipulační prostranství a obrovské plochy střech všemožných montoven a skladů. Na jeden takový neskutečný areál se skoro dívám z okna, jak dnes stojí místo nošovického zelí přímo pod Beskydami.

Jediný, kdo si mne ruce, jsou vodovody a kanalizace, které inkasují platby za to, že co nejrychleji vodu ze zpevněných ploch a střech dopraví kanálem do nejblížšího toku. Tady se skrývá hlavní důvod povodní, které se samozřejmě budou periodicky na různých místech opakovat. A nevím nic o tom, že by proti tomu šílenství nějaký Al Gore, Bursík nebo Cohn-Bendit bojovali. Oni bojují s větrnými mlýny na frontě, kde sice nestojí nepřítel, zato tečou peníze.

Uvědomme si přitom, kolik zchátralých průmyslových objektů máme. Říká se jim brownfieldy a jsou potenciálním zárodkem ghet a trestné činnosti. Kvůli výstavbě na zelené louce však tyto areály zkrachovalých podniků zcela ztratily hodnotu, což kromě přírody zatížilo zbytečně i banky, které jimi měly zaručeny úvěry, a tak jsme je museli z daní všechny sanovat. Každý zahraniční investor totiž kromě pobídek, které inkasoval, chtěl ušetřit i nutné demoliční náklady.

Drancování našich lesů je dalším faktorem. Za levným dřevem se dokonce rakouské pily a celulózky vydaly na naše území. Jedna mi také smrdí skoro za humny. Ano, někde se i zalesňuje, ale mladé lesy tolik vláhy ještě neudrží.

Vrcholem všeho je dotační politika EU, která ekonomicky stimuluje zcelování už tak velkých polí. Rozorávají se meze a remízky a najednou žádným ochráncům nevadí, že se kromě vodohospodářských parametrů zhoršují i podmínky pro přežití lesní a polní zvěře. Prostě sociální inženýrství, které jde proti vlastnímu náboženství.

Hlavně, že ekologičtí aktivisté stavějí přechody pro medvědy, které nikdo neviděl, a tunely pro jinou havěť. Hrdinně také bojují proti nejekologičtější jaderné energetice. O skleníkových plynech raději pomlčím, protože bychom museli likvidovat i přežvýkavce a zakázat konzumaci luštěnin. Auta na zemědělské produkty jako zcela zvrácené, však zmínit musím. Ale proti šílenému hospodaření s vodou neprotestuje nikdo.

To, že zahynulo už 13 lidí, těmto šílencům nevadí. Ale víte, kolik voda musela spláchnout živočichů?