Paroubek na straně euroskeptiků

  Jen o tom ještě neví. Pustil se do hry, v níž mu nejen chybí trumfy, ale ani nepromyslel další tah. Zoufalec.

Paroubek na tiskové konferenci zveřejnil výzkum, který jeho strana nechala vypracovat u agentury STEM a podle něhož je 56 procent občanů spokojeno s vyslovením nedůvěry vládě. Dvě třetiny populace podle průzkumu prý souhlasí se vznikem vlády úředníků či odborníků.

Když odhlédnu od věrohodnosti mnohokrát zprofanované agentury STEM, která vždy na zakázku dodávala ČSSD potřebná data, tak mám z toho to průzkumu radost. Jen se právě bojím, jestli to agentura nepřikrášlila.

Je to přesně můj názor. Prezident by měl rychle jmenovat nového premiéra, který by sestavil vládu do příštích voleb. Neměl by čekat na nějakou mesalianci Paroubka s Topolánkem a měl by jmenovat úřednickou - hradní vládu. Možná by se dala nazvat i vládou odborníků, to by ovšem se musela vyhnout politikům z obou nejvlivnějších stran.

Topolánek zradil své voliče, popřel předvolební sliby (dokonce vtělené do „smlouvy" s občany) a zavlekl nás pod lisabonské jho. Všimli jste si, jak často teď rudne jako krocan, asi studem, i když se tváří jako furiant? Paroubek zase po vyhraných krajských volbách společně s Rathem a Drymlem ukázali, kam by nás tato garnitura přivedla, najmě v době krize.

A ono opravdu hrozí, že obě velké strany budou usilovat ve snaze vzdorovat prezidentovi o dohodu, a to - už teď mi naskakuje husí kůže - i v oblasti „protikrizových balíčků". Když uděláme sjednocení obou těchto množin, jednalo by se opravdu o smrtící koktejl. Šrotovné pak považuji za definitivní sabotáž na ekonomiku, která později přivolá konečné uzavření montoven (s balíkem peněz z našich daní, aby majitelé v přepychu přečkali horší časy), až krize dorazí v plné síle.

Topolánek už ukázal, jaký je licoměrník, takže není vyloučeno nic, co by mohlo blokovat prezidenta. A Paroubek je teď za obecního kašpara, že svrhnul vládu uprostřed předsednictví EU, ale sám se o ni neuchází, řešení nenabízí a jen vydává bezradné vzkazy. Nechce připustit, že sehrál pod taktovkou prezidenta roli „užitečného idiota".

Prezident má precedent v chování Havla v roce 1997, který instaloval své nikým nevolené kamarády právě v rámci boje proti Klausovi po sarajevském atentátu. Ale jako ústavní mechanismus je tato pravomoc prezidenta nezpochybnitelná, i kdyby premiérem jmenoval třeba pana Jakla.

Mimořádnost situace, kdy k útoku na samotnou existenci státu přibyla i nevídaná světová krize, opravňuje jakékoliv řešení zodpovědného státníka, který vidí dál než k příštím volbám. A já v těch Paroubkových 56 resp. 67 procentech cítím i nejméně 22% euroskeptických pravicových voličů, kteří Topolánkovi přejí pád, ale nikoliv ve prospěch ještě škodlivější ČSSD v její současné personální situaci. A když k tomu připočteme také zhruba dvoutřetinovou oblibu prezidenta, tak ten překonává i v součtu obě strany, které si teď předávají černého Petra.

Docela bych se těšil na důkaz, že kolaboranti nejsou jediní, kteří mohou vládnout.