Okurek – ani jiných strašlivých bubáků – se nebojím

Sdělovací prostředky šíří jednu poplašnou zprávu za druhou. Kdyby nebyla poptávka, náklad nebo sledovanost by si média nesnižovaly. Vypadá to, že člověk není »homo sapiens«, ale »homo timidus«, tedy člověk bojácný.

Touto lidskou vlastností, navíc ještě ve stádním provedení, pohrdám. Lidé mi pak připadají jako houf vyplašených kvokajících slepic, který se zmateně, ale neomylně, vrhá pod kola projíždějících aut. Ani si neuvědomují, jak jsou manipulovatelní.

Přiživovat strach je náplní práce politiků. Vystrašeným lidem snadněji vnutí svoji roli „zachránců“. Nejlépe se ovládá strachem paralyzovaný jedinec. A tak po nemoci šílených krav, ptačí chřipce a prasečí chřipce tady máme španělské okurky. Nikomu nevadí, že jejich kontaminace nebyla prokázána. Chudáci zemědělci z Andalusie.

Samozřejmě, že v podobných kampaních hrají roli obchodní zájmy. Na úkor těch, co museli vybíjet chovy nebo ničit sklizeň, jiní zase vydělali. Farmaceutické firmy především. Je přece normální, že člověk občas dostane chřipku. Je statisticky normální, že malá část oslabených pacientů zemře. Je normální, že člověk dostane občas průjem. Jako dítě ještě pamatuji, jak byla docela častá třeba úplavice. Tak si nesnižujme imunitu nějakým přemrštěným strachem. Tělo musí být nastaveno tak, aby člověk nějakou bakterii vydržel a aby ze samých obav nemusel žít ve skleníku.

Jak jsem uvedl výše, jsou to především politici, kteří jako pohádkové strašidlo Barbucha parazitují na šíření strachu. Podle všeho to vypadá, že Německo, které vede válku proti španělským okurkám, také očekává cunami a zemětřesení nejméně o stupni 9. Kvůli tomu, že Merkelová chce vystrašených voličů zneužít ke svému znonuzvolení, nám její hrátky s lidským strachem a hloupostí už přinesly zdražení elektřiny zatím o řádově deset procent. A bude hůř.

Jsou to stejní manipulátoři jako ti, co nás straší oteplováním planety nebo terorismem, který zavlékají i tam, kde dosud nebyl. I tak je u nás o mnoho řádu vyšší pravděpodobnost, že se staneme obětí autonehody než teroristického útoku. Všechna ta neadekvátní opatření mají jiný cíl: navyknout lidi na buzeraci. Alarmismus se k tomu hodí výtečně.

Z dětství si pamatuji, že strachu se člověk nesmí poddávat. Už jsem zmínil Vančurovo medvědí strašidlo Barbuchu, které rostlo z lidského strachu a zmenšovalo se, když se ho lidé nebáli. Babička mi zase vyprávěla pohádku, kde nešťastné strašidlo říká: „Proč bych Tě strašilo, když se nebojíš?“

Pokud nepojedu do opravdu rizikového prostředí, nebojím se, že si mě vybere za cíl terorista, že mě skolí chřipka nebo zabije okurka. Ze stejných důvodů se nebojím, že mi spadne meteor na hlavu. Může? Stát se může všechno! To by si člověk nemohl být jistý, ani když nevyleze z postele. Nakonec, každý život stejně skončí špatně :-)

Přesto mám jeden velký strach: Že pro ty alarmisty je EU natolik ideálním kultivačním prostředím, že se nám dramaticky přemnožují. A pozor, oni sice rostou ze strachu, ale erodují svobodu!