Ne cukr, ale projímadlo nebo klystýr

Na lisabonskou zácpu je ihned třeba nasadit účinnou terapii. Žádné sladké lavírování, ale zkažené sousto musí ven. Dnes už není možné s pacientem mluvit v jinotajích.

To bych čekal od konzervativní vlády, žádné rádoby vtipné dvojsmyslnosti.

Evropská unie se zpronevěřila původním hodnotám, na nichž byla ukotvena. Pro připomenutí jde o volný pohyb osob vč. pracovních sil, zboží a kapitálu. Neměla si dělat ambice jako superstát.

Federativní agenda zcela překryla původní smysl. Nejde o nic jiného, než o ovládnutí malých členů.

Byrokratické šílenství překročilo všechny únosné meze. Reguluje se všechno od tvaru banánů až po formu reklam. Pro Čechy je to zvlášť nebezpečné, protože naši servilní kolaboranti jsou vždy papežštější než papež.

Vzniká jakási absurdní evropská politika založená na sociálním inženýrství, přerozdělování, tzv. politice „korektnosti", pozitivní diskriminaci, klientelismu, znevážení konzervativních hodnot, nahrazení národních tradic falešnou multikulturalitou a na ekologickém náboženství. Vznikl tragický koktejl, jenž je plíživým návratem ke zkrachovalým myšlenkám socialismu. A nebojím se říci, že i ktotalitě svého druhu. Že je demokracie v ohrožení, není nutno dodávat.

S touto veteší chtějí dohnat USA? Dopadnou jak Chruščov neblahé paměti. Pryč z toho spolku odsouzeného k zaostávání! EU nebude schopna konkurovat ani Rusku, které ji drží na krátkém energetickém špagátě, ani Číně, kde jsou zaměstnanci zvyklí tvrdě pracovat.

Nedejme se vmanipulovat do situace, kdy náš růst budeme obětovat pro zpomalení zákonité evropské recese. Už dnes doplácíme na socialistickou francouzskou ekonomiku, o čemž by mohli vyprávět zemědělci. A buďme v nynějších časech finančních krachů rádi, že nejsme v eurozóně, což nás trochu odizoluje od největších problémů.

A společná zahraniční polika? Pche! Vždyť jde jen o to, na čem budou ochotni se shodnout Němci s Francouzi. Hlas malých zemí nebude ani pro srandu králíkům. Upečou si nás zaživa. Ale když na ně zadupe Medvěděv s Putinem, klidně si přijedou pro pochvalu (jako Sarkozy po gruzínském konfliktu).Vždyť kolik mají divizí?

Nejhorší však je farizejství, na němž to všechno stojí. Kolikrát už jsme se mohli přesvědčit, že nastavená pravidla jsou tu jen pro malé členy. Ti velcí, když něco poruší, se vždy dohodnou, že proti nim sankce nebudou uplatněny.

A největší podraz a podfuk vlastně dokumentuje ona Lisabonská smlouva. Natvrdo se ukázalo, že byrokrati si hračku evropské „ústavy" nedají vzít a jsou schopni použít i vydírání a praktik, které se neslučují ani s demokratickými principy, ani s mezinárodním právem. Irové by mohli povídat. A zákeřné obcházení referend žaluje, čeho se ještě můžeme dočkat.

My bychom měli do předsednictví EU vstupovat bez švejkování a s jediným zadáním: Poslat Lisabonskou smlouvu, kam patří, totiž na smetiště dějin!