Napište volební román, sponzoři zajištěni

Michal Viewegh a Ivan Langer dostali stejný nápad. Chtějí, aby za ně čtenáři resp. voliči udělali jejich práci.

Michal Viewegh napsal první kapitolu a chce, aby mu čtenáři za něj napsali dalších deset kapitol MAGNESIA BLOGOVÉHO ROMÁNU. Jako reklamní trik a obchodní artikl je to celkem prohnané. „Román" z toho může ovšem vzejít navýsost pokleslý. I když - v případě tohoto autora - zase nic tak nezvyklého. A nakonec i slavný Alexandre Dumas si vypomáhal nádeníky obdobně, ačkoliv si poněkud více dal záležet na košatosti budoucího prefabrikátu. Zúčastnit by se mohly i renomované blogerky Petra a Lucie, byly by s to zvýšit čtenost, patetičnost a tklivost románu.

Analogicky Ivan Langer vyzývá: „Pište s námi program!" ODS však postupuje sofistikovaněji, na svých internetových stránkách občanští demokraté zveřejnili celkem 63 otázek, na které mohou voliči odpovědět. Ještě se neví, jak se bude volební program jmenovat; ve hře jsou tyto varianty:

- ČEZ INTERNETOVÝ VOLEBNÍ PROGRAM (tady se však přetahují s Urbanem)

- J&T INTERNETOVÝ VOLEBNÍ PROGRAM (letecky do Sardínie, nemovitosti snů)

- Travel Service INTERNETOVÝ VOLEBNÍ PROGRAM (rodinný charter)

- Sixt INTERNETOVÝ VOLEBNÍ PROGRAM (půjč si auto, jezdi, odstav, odleť a nech ho tam).

Doufám, že se nikoho nedotknu, že jsem nejmenoval firmu Apian.

Co mají oba aktéři a jejich produkty společného?

1) Populismus. Ani román, ani volební program se nedělá podle okamžitých nálad veřejnosti. Pokud ano, může z toho vzniknout jen brak. A navíc, tento styl práce má jiného přeborníka. Jmenuje se Paroubek.

2) Oba aktéři - jak Viewegh, tak Topolánkovská ODS - nemají rádi prezidenta Klause. Viewegh patří mezi samozvané „intelektuály", kteří se zviditelňují pomocí happeningů proti prezidentovi. ODS se zase ideově svému otci-zakladateli odcizila. Odcizila se mu právě v okamžiku, kdy začala provádět bulvární politiku bez jakéhokoliv ukotvení, zásad a skrupulí. Srdce, kýčovitě věznící druhdy modrého ptáka, je toho novým dokladem.

Příběhy pak pro nás budou tyto VIP vyrábět v zimě ve Špindlerově Mlýně a v létě v Monte Argentariu. Trochu šťávy tomu přidá sem tam nějaký ten špión nebo paparazzi. A když na nás pak po příjezdu zamávají nějakými prefabrikovanými fakturami a smlouvami, staneme se jen publikem, které se bude „těšit", co nám zase naše sereblity sehrají příště. Třeba pro naši kratochvíli skočí ze soukromého tryskáče rovnou na kolo.

Naše plebejské role končí vždy štěkem u voleb, avšak význační aktéři dalších příběhů jsou dopředu bohužel jasní. Můj volební hlas stejně propadne, protože odmítám volit mezi kulkou a špagátem. Pokud celá tato profláknutá garnitura neskončí, jak se říká, napříč politickými stranami, tak se ničeho jiného než dalšího dějství frašky dočkat nemůžeme.

Začínám se bát, že účet i za takto pokleslou „zábavu" někdo bude muset zaplatit. Hádejte, kdo?

PS Víte, jaký pokrok udělala česká politika za posledních více než deset let? Dnes Lajos Bac a Radziv Sinha vstali z mrtvých, už se nemusí krýt falešnými jmény a hlavně jim nejde o bohulibé naplňování stranické pokladny, ale o přímé napojení na konkrétní politiky. Vzpomeňte si, jaká - z dnešního pohledu - "malichernost" srazila málem Václavu Klausovi vaz a jeho tajemníka skoro přivedla do vězení. To dnešní duo Topolánek - Dalík (a našlo by se obdobné i v jiných stranách), to jsou jiní kabrňáci. Nějaký tehdy nepřijatelný fiktivní švýcarský účet je dnes zcela reálný a normální, nehledě na různé offshorové praktiky. Za jednu dekádu se prostě příliš rozmnožily věci, do nichž "nikomu nic není".