Když vidím, kdo se staví proti Dobešovi, ten musí být v právu

Hvížďala, Keller, Zlatuška, B. Sobotka, Paroubek, Kalousek, Schwarzenberg, hnízdo pravdoláskařů a mystiků na Univerzitě Karlově a další, to už je partička, která umožňuje mu držet palce i naslepo.

Když si vzpomenu, jak chaoticky a z hlediska státu bezúčelně vyhazovali peníze oranžová Buzková a zelený Liška, tak dnešní stav nemůže být horší. Dobeš za ty neskutečné miliardy dotáhnul aspoň státní maturity.

Že dnes EU nechce platit, co slíbila? Má to tři důvody : (1) EU nechce platit; (2) kdo hledá, najde; (3) každá státní zakázka je cinknutá.

Že by to začalo až za Dobeše? Kdepak! Staví se proti němu právě ti, kteří přišli nebo mají přijít o penězovod. Nic bych za to nedal, že sami jsou původci těch „nesrovnalostí“. Zejména by měla být ticho ČSSD, která nese odpovědnost za přemrštěný počet operačních programů, které byly vytvořeny kvůli velkému počtu politiků, lačných se na penězovodu z EU přiživit.

Kdybychom neměli žádné dotace, nemusely by se za peníze daňových poplatníků vymýšlet nesmysly, které mají efekt záporný. Vždycky jsem tvrdil, že další stupeň přerozdělování prostřednictvím EU je jen dalším korupčním kanálem, který navíc kazí podnikatelské prostředí a etiku obecně v ČR.

Ono není problém po lidovcích, socanech a zelených být „nejlepším polistopadovým ministrem školství“. Takže prezidentova pochvala, i když je relativní, má racionální jádro. Tak proč se staví proti ministrovi i „akademici“ a studenti?

Když to bereme paušálně, tak úroveň akademiků způsobila, že úroveň vzdělání je čím dál horší, což dokládá i ztráta pozic v mezinárodním srovnání, že vysokoškolské vzdělání je tak extenzivní, že devalvovalo svou kvalitu i prestiž, a že přitom to všechno stojí stále více peněz. Veřejných peněz!

A „akademici“ žijí stále v socialismu, kde však mají kapitalistické možnosti a lákadla. Samozřejmě nechtějí, aby jim do toho někdo mluvil, když oni sami nejlépe vědí, jak obdržené peníze utrácet. Říkají tomu akademická svoboda. Tak ať po daňových poplatnících nic nežádají!

Samozřejmě to nejde, protože by se pak ukázalo, že jejich „vědecká“ činnost, kterou se ohánějí nejraději protagonisté humanitních oborů, většinou nestojí ani za potištěný papír. Pak by museli celou tíži nákladů nést studenti. A toho „akademici“ zneužívají a staví je proti chlebodárcům.

Školné je opravdu závažný problém. Osobně bych byl v ideálním světě pro to, aby se neplatilo, nebo pouze symbolicky. Ale má to právě problém v tom, že bychom si pak nesměli hrát na to, že může být více než nějakých sedm procent vysokoškoláků. Když dáme ruku na srdce, tak je zjevné, že Gaussova křivka ani příliš větší prostor nedává.

Ubyla by spousta samozvaných pseudoakademiků i neschopných či flákajících se studentů. Zanikla by spousta vysokých škol, které jsou pouze pro ostudu a pro nekalé kšefty. Ale ani to by nestačilo. Proč?

Protože při volném pohybu pracovních sil, jak funguje (nejen) v EU, bychom velmi pravděpodobně platili budoucí „německé“ lékaře nebo „americké“ vědce. Dokud bude naše životní úroveň nižší, budou ti nejlepší objektem rabování ještě volnějšího, než jaké známe z hokeje nebo z fotbalu.

Můžeme se pak divit, že La Liga nebo NHL nás nikdy nenechá vyrůst? A ve vzdělání a ve vědě je to ještě závažnější. Jak z toho ven?

Mám takový nápad. Stát by českým studentům hradil vzdělání a chtěl by pouze symbolické školné. Zbytek nákladů by evidoval na osobním účtě jako závazek. Ten by se odepisoval z pěti procent za každý rok, v němž by absolvent pracoval či podnikal (prostě platil daně) v České republice. Za dvacet let by tak nedlužil nic. Kdyby odešel do ciziny, musel by svůj závazek vůči státu, tedy nám všem, vyrovnat.