Jaké ceny má ČEZ?

O této firmě jsem už nechtěl psát, protože jsem se jí věnoval již zde a zde. Ale vyprovokovala mě k tomu mluvčí firmy Eva Nováková svými prohlášeními v deníku Právo (viz také zde). Ale vraťme se k titulní otázce. Koho spontánně napadne, že ceny jsou vysoké, velmi se mýlí.

Ale začněme od začátku. Článek se týkal obhajoby tvrdého postupu vůči údajným černým odběratelům, kteří na ČEZ podali trestní oznámení. Je v něm na závěr tento text, který nás má přesvědčit o Jánošíkovských úmyslech tohoto molocha: „Podle ní (mluvčí Novákové) na černé odběry doplácejí všichni odběratelé, neboť cena za nelegální odčerpání energie ze sítě se rozpouští do cen za distribuci energie." A já se tedy ptám: Jakou tedy cenu vůči nám ČEZ uplatňuje? Je to nějaká nákladově usměrňovaná cena, jak evokuje Nováková, nebo máme uvěřit předchozím proklamacím ke zvyšování cen, že cena je tržní, a to dokonce na základě poptávky v Evropě?

K té tržní ceně byla předtím zvlášť působivá legenda, že vysoké zisky ani nemravné odměny manažérů ceny nezvyšují, protože cena je stanovena pouze, ale opravdu pouze, na základě vysoké poptávky a rostoucích tržních cen energií obecně. Náklady vůbec zmiňovány nebyly, když nůžky mezi výnosy a náklady odráží skokově rostoucí 43 miliardový zisk. Takže, jak se prosím do této ceny dostaly černé odběry?

Když platí tržní ekonomika neznající státní hranice na straně výstupů, jak to, že neplatí na straně vstupů, kde hlavně ve mzdách zaostáváme za největšími spotřebiteli elektrické energie v EU? I když manažéři ČEZu se opravdu snaží pohnout s tím naším průměrem nahoru. Ale běžní občané i běžné firmy mají tudíž elektřinu relativně (z hlediska kupní síly) mnohem dražší než spotřebitelé pár kilometrů západně. Najednou magická slůvka o volném tržním prostředí neplatí.

Tak jaké tedy má ČEZ ceny: nákladově usměrňované, nebo výnosově tržní?

Odpověď zní: NEHORÁZNÉ!

Smutné je, že stát uvalil prostřednictvím zpětného odkupu akcií ČEZu a dividend na všechny poplatníky další latentní daň.