- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Pane Streite, je samozřejmě chválihodné, že si snažíte na všechno udělat svůj názor (viz váš profil), ale ten Váš elaborát je jako Čapkův dort : a pejsek tam dal kost, kočička přidala mlíčko, taky hlavu z husy, pejsek tuze rád čokoládu a tak jí tam také trochu přidal. Zjednodušení, že zadlužení USA je dáno pasivní obchodní bilancí s Čínou, je nesmysl; Čína má prostě přebytek dolarů (mimochodem dominantní světové REZERVNÍ měny, ve které se obchodují například komodity), a tak za ně nakupovala americké státní dluhopisy. Kdyby chtěla, mohla by za ně nakupovat brazilské, italské nebo třeba indické, ale jí vyhovovalo bez měnové konverze nakupovat ty americké, protože tím podporovala spotřebu svého zboží v Americe. Zvyšovala tak zadlužení USA, a ne zadlužení jiné země, pokud by tato chtěla své zadlužení prohlubovat, a dluhopisy by prodávala (emitovala).
Tak snad uz jen Ruska federace a pan Streit se k umrti pana presidenta nevyjadrili . Jak symbolicke...
.. vztah pana Streita vůči V. Havlovi je obecně znám, pan Streit jen využil příležitosti mlčet .. zkuste jít na F. Matějku pochopíte, že je to tak lepší ..
.. vztah pana V. Havla vůči Ruské federaci je také obecně znám .. jejich nereakci se jeden trochu důvtipný nemusí až tak divit ..
USA dluží Číně jen asi 8% vládního dluhu. 44% dluží vláda USA FEDu. Víc než 66% amerického vládního dluhu drží Američané. http://www.revueff.cz/news/komu-dluzi-americka-vlada-/
Proto zatím nemá vláda USA problém.
Podle tohoto zdroje http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-evropa/c1-53780870-v-sedmi-bodech-brusel-chce-zachranovat-euro-spolecnymi-dluhopisy-co-to-znamena , je celkový dluh vlád eurozóny 7,822 bilionu Eur, což je cca 10,2 bilonu USD. Dluh vlády USA je cca 14 bilionů USD, takže rozdíl celkového vládního dluhu USA a Eurozóny není 10 bilionů jak uvádíte, ale cca 3,8 bilionu USD.
Vaši mezinárodní lichváři jsou v Evropě hlavně banky, které k nákupu státních dluhopisů nutí mezinárodní dohody BASEL, a penzijní a jiné investiční fondy. V poslední době požadované vysoké úroky ze státních dluhopisů požadují na základě ratingů amerických ratingových agentur. Pokud má nějaká země špatný rating, tak jí ani levně půjčit nemohou. Úrok se zde nazývá příznačně „riziková prémie“.
Pohledávky jsou sice soukromé, ale pokud nebudou pokryty, tak to znamená zásah do bilancí bank, které pak musí podle pravidel vyhlásit bankrot. A v tom je jeden z problémů. Pokud vyhlásí bankrot více velkých bank, pak celý finanční systém zkolabuje.A pokud zkolabuje finanční systém, přijdu třeba já, nebo Váš soused (a nejen my) o peníze, které v něm máme. A dovedete si jistě představit co by pak následovalo. Takže není pravda, že do nich nikomu nic není.
Poukazovat na to kdo za to může je sice pěkné ale stávající problém to neřeší.
Neviděl bych EU jako internacionálu finančníků, ale máte pravdu, že finančníci mají politky na špagátu, a to z jednoduchého důvodu. Politika je totiž v podstatě o financích (nejdůležitější věc projednávaná v Parlamentu je státní rozpočet) a o těch ví finančníci podstatně víc než kdejaký politik.
které nás masírují, že musíme přispět do Eurovalu.Já bych nedal ani floka.Mnoho moudrých ekonomů říká, že banky se se státem o své zisky nepodělí,ale o své ztráty ano, jinak vyhrožují nezaměstnaností, a bůhvíčím.Dobrý hospodář si má své zisky držet doma.
Je přece jedno komu dlužim, Podstatné je, že dlužim, z dluhů platím úroky a po překročení kritické hranice ztratím schopnost platit úroky i nejmenší možné splátky. A je jedno, jestli na úrovni státu nebo rodiny. V EU se to děje na úrovni států, firem i rodin.
Ty grafy neukazují navíc další podstatnou věc: Velmi malou část dluhů jsou dluhy mezi státy, o něco větší jsou dluhy států bankám a největší část dluhů je zadlužení států vůči soukromým nebankovním investroům, například zoufalcům, kteří své úspory vložili do nákupu dluhopisů v naději, že tam penězům bude lépe než na účtě v bance. V okamžiku, kdy stát ztratí schopnost splácet své dluhy, jsou první na ráně - ne jiné státy nebo velké banky, které si to u politiku prolobují, ale drobní investoři. A je úplně jedno, že to nejsou Japonští investoři ale vlastní občané. Resp. je to mnohem horší, protože případná havárie státní ekonomiky je ranou hned dvakrát - lidé přijdou o práci i o úspory.
Nepochopil jste smysl článku. Kdyby existovaly Spojené státy evropské, nebyly by předlužené. Celý ten humbuk se vede jen o to, kdo zaplatí německé přebytky. Řekové samotní asi těžko, a tak se mluví o předlužení eurozóny. A všimněte si, jak diametrálně jinak se chová VB, která má taky své pohledávky. Pokud to jsou soukromé pohledávky, ať to řeší trh. A pokud jsou někteří občané lehkomyslní, dobře jim tak. Ale tady se chystá zátah na kapsy lidí, kteří nikdy nikam neinvestovali.
Chybí porovnání výkonností ekonomik USA a Eurozóny. Jejich významný rozdíl je ovšem skutečnost podstatná.
Ano. Integrace a euro znamenalo také úpadek eurozóny a celé EU (viz montovny u nás).
Ale psal jsem o zadlužení. Kdyby existovaly Spojené státy evropské, momentálně by byly téměř bez vnějšího dluhu. O výkonnosti molochu EU jsem psal jinde mnohokrát.
Nečas je jenom poseroutka.
Ale ten Sshwarzenberg....
.. že by se Merkozystán mstil za odmítnutí "půjčky" pro MMF = banky D,F,B?
Já myslím, že bych to nenazval mstou, ale vyděračskými praktikami vymahačů