přání otcem myšlenky

S determinismem se tak snadno nevypořádáte. Z toho, že je vše předem určené nijak nevyplývá, že lze cokoliv predikovat. Ani z toho nevyplývá fatalismus. I v případě "stvoření" není nutné, aby stvořitel věděl jak výsledek stvoření bude vypadat. Kauzalita je natolik složitá, že ji na elementární úrovni můžete zjistit pouze zpětně (není prostor pro "informační" informace (výpočet nelze provést předem). Když hážu kostkou, tak vím, že padne jedna ze šesti možných variant. V okamžiku vrhu je naprosto jasné, jaké číslo padne. Problém je, že neznám všechny parametry, které výsledek ovlivňují a neznám jejich vzájemné korelace, případně skokové kauzality. Neschopost předvídat výsledek je tedy neznalost. K tomu, aby někdo predikoval Vesmír musel by se jím tedy přímo stát Vesmírem a nebo pochází z informačně složitějšího systému, který je tomuto Vesmíru nadřazen. Nemáte naprosto žádnou šanci poznat, zda "hrajete předem danou roli". Lze snadno dokázat, že svobodná vůle může být jen iluze.

Logická disjunkce

Ta logická rovnice, uvedená v kapitole logická disjunkce,  je špatně. Pro p1=1,p2..n=0 a q=1 levá strana platí a pravá ne. Celá ta "logická rovnice" je tedy logický nesmysl spolu s textem, který se na ni odvolává.

Re: Logická disjunkce

Pravdivostní hodnoty levé strany jsou stejné jako pravdivostní hodnoty pravé strany.

logické klamy

Prakticky celá kapitola Determinismus: časová symetrie a rovnovážná statika tvrdí nepravdy. Přesněji řečeno různá tvrzení, která autor vykládá jako ze se be vyplývající, ze sebe ve skutečnosi nevyplývají. Jako důkazový prostředek je tam obvykle použit logický klam, zvaný falešné dilema.

-

Skoda ze jste nezminil fundamentalni indeterminismus kvantove mechaniky: Jadro celeho problemu lezi dle meho v tom, jakym mechanismem vznikaji z individualnich striktne indeterministickych udalosti mikrosveta deterministicke zakony makrosveta.

hmmm

ja se obavam, ze ta ekvivalence neplati ani jednim smerem, tedy ani jako implikace.

nasledek mohl mit ruzne priciny, ale stejne tak obecne muze mit pricina ruzne nasledky. hodim li kostkou, muze padnout jednicka i sestka. stejna pricina, ruzne nasledky. ta kostka samozrejme nemusi byt makroskopicka, abychom se vyhnuli diskuzim zda rozhodnuti o vyslednem cisle nepochazi z presneho zpusobu hodu - muze to byt kvantova binarni kostka .- kteroupak cestu si foton na polopruhlednem zrcadle zvoli

jedna pricina - emitovany foton, muze mit zcela odlisne nasledky, zvlast kdyz za zrcadlem bude treba fotocitlivy spinac nejake doom device :)

Chybička se zřejmě vloudila

Jestli se nepletu, tak v řádku s (p1 => q) AND (p2 => q) ....

asi patří (p1 => q) OR (p2 => q) ....