Co všechno unese český střádal

Už to jede krizi navzdory - penězovod z českých bank do ciziny. Česká spořitelna vyplatí Erste rekordní dividendu 15,5 mld. Kč. Čeští střadatelé tak zachraňují cizí banky. Je to cynické v souvislosti s bědováním Západu, jak je na tom Východ vč. ČR zle.

To, že české banky s cizími matkami jsou na tom zatím lépe než zahraniční, má dva důvody: Zaprvé, již jednou jsme je oddlužili stovkami miliard z našich daní. Zadruhé, Češi zatím ještě spoří více než si napůjčovali. Tento poměr je v zahraničí právě opačný a to umožnilo i lavinu, která vyústila do finanční krize.

Že bude hůře i u nás, a to vč. situace bank, je nepochybné. Dovoluji si předpovídat, že krize ještě ani pořádně nezačala. Každý rozumný subjekt by se měl na ten náraz zodpovědně připravovat. Znamená to rezervy mobilizovat, nikoliv se jich zbavovat. No jo, jenže teď právě jde o přežití zahraničním majitelům, takže svou situaci řeší na náš úkor.

A budou tak činit i nadále, pokud jim to ČNB neznemožní. Ta si ale hraje se sazbami a s kursem, čímž se jim podařilo korunu rozkolísat, což začalo dávno před krizí, jak jsem o tom již psal mj. zde a zde. V ČNB již jednou absolutně selhal bankovní dohled. Vypadá to, že by se mohla situace opakovat.

Chtělo by to i systémové opatření proti přesunům likvidity do zahraničí. Banky musí minimálně vědět, že jestliže zisk vyvezou a to se dodatečně projeví v nastupujících horších časech nedostatkem jejich likvidity, pak je ČNB nebude zachraňovat, ale zbavovat vlastnického podílu. I když ten na scházející likviditu většinou nestačí.

Že se situace začíná horšit, avizuje insolvenční řízení proti společnosti Moravia Energo, v němž může Komerční banka přijít až o miliardu. Přesto je u této banky předpoklad za loňský rok kolem 13 miliard zisku. Bylo by tragické, kdyby i tyto peníze skončily ve Francii.

Jinak na to šla ČSOB, která odepsala celé portfolio strukturovaných cenných papírů CDO v nominální hodnotě 430 milionů eur, tedy asi 12 mld. Kč. Že tyto bezcenné papírky kryly převody peněz do zahraničí, nemusíme pochybovat.

S pietou vzpomeňme na České pivo, které Nomura z majetku bývalé IPB prodala za 23 miliard.  Za celou později vytunelovanou banku však zaplatila jen kolem 10 miliard, a to se ještě nevyvrátilo podezření, že si na to půjčila u IPB. Náklady na záchranu banky se počítaly ve stovkách miliard. Ty teď jsou pohřbeny v zadlužení státu, tedy každého z nás, a to až po pravnuky. Jestli nám totiž na krytí dluhů ještě někdo půjčí. Takže ministersrvo financí vymyslelo, že si na to půjčí od českých střádalů.

Co ten všechno musí unést? Existují ještě jeho peníze reálně? Chudák střadatel je škubán dlouhodobě už bezprecedentně nízkými úrokovými sazbami, které absolutně nekryjí ani inflaci. V poslední době je poškozován i poklesem kurzu koruny, který je dále tažen dolů tím, že akcelerující převody peněz do zahraničí znamenají nákupy deviz a výprodej korun.  Všechno to má pak důsledky v nízké kupní síle Čechů, což je nejvíce viditelné na cenách elektřiny, plynu a PHM, kde jsme museli akceptovat legendu o světových cenách.

Doplňme ještě, že zisk ČEZu za rok 2008 je 47,4 miliard. Připomeňme si znovu dividendu pro rakouskou Erste 15,5 miliard. Další bumbrlíčci, kteří se v ČR pasou, třeba na plynu, hladově čekají. A teď s tím porovnejte návrhy krizového balíčku NERV, který v jednotlivých položkách přehazuje jednotky miliard s budovatelským zápalem vymítačů krize. Návrhy jsou většinou kontraproduktivní. Kdyby raději neopruzovali a hlídali ty skutečně velké peníze.

Stejně tuto hru nakonec zaplatí daňoví poplatníci a střadatelé. Hodí se i trocha populismu - vzít pár stovek miliónů nejbohatším zrušením limitů na platby zdravotního a sociálního pojištění. A to prosím od „pravicové" vlády.

Závěr:

1) Krize teprve na Českou republiku dolehne.

2) Stát si hraje s kontraproduktivními balíčky.

3) Bankovní dohled nečinně přihlíží.

4) Vývoz likvidity pokračuje a nikdo mu nebrání.

5) Zadlužení státu, a tedy nás všech, ještě vzroste.

6) Západ inscenuje krizi důvěry, aby na našem zadlužení vydělal.

7) Až ta bublina praskne, skokově se sníží reálná hodnota privátních úspor a životní úrovně.

8) Bude následovat inflační náraz a dramatické zvýšení úroků (recese bude dlouhá).

Už víte, kdo tu krizi zaplatí?