Vyměnila společný majetek za děti

Tento  příběh  jsem  slyšela  vyprávět,  když  jsem  byla  na  návštěvě  u  příbuzných... Vyprávěla  nám  ho  žena,  která  žila  po  mnoho  let  ve  šťastnám  manželství  až  do  té  doby,  než  se  její  manžel  zamiloval  do  cikánky...  

A  tady  je  její  příběh...

V  roce  1973  jsme  si  s  manželem  koupili  rodinný  domek  v  kraji  Ústí  nad  Labem... V  naší  vesnici  žádní  cikáni  nebydleli... Žili  zde  jen  starousedlíci,  kteří  se  živili  především  zemědělstvím...

Já  jsem  pracovala  u  ČSD  a  manžel  také... Vzhledem  k  tomu,  že  jsme  měli  stejnou  práci,  tak  nám  zákon  nedovoloval  pracovat  ve  stejných  turnusech...

U  ČSD  zákon  zakazoval  manželům  pracovat  v  jedné  směně  a  to  se  stalo  pro  naše  manželství  osudným...

Naše  manželství  bylo  hezké  a  spokojené... Měli  jsme  dvě  krásné,  zdravé  děti,  se  kterými  jsme  jezdili  vlakem  na  výlety  každý  volný  den,  který  nám  vyšel  společně...

Společně  jsme  opravovali  i  náš  domeček  a   snažili  jsme  si  ho  vybavit  nábytkem  a  jinými  krásnými  věcmi  co  nejlépe...

Po  čase  jsme  si  koupili  i  auto  kterým  jsme  mohli  jezdit  i  tam,  kam  nás  vlak  nedovezl... Naše  rodina  byla  vždy  v  pohodě  a  klidu...

Konec  této  pohody  nastal,  když  na  pracoviště,  kde  manžel  pracoval,  nastoupila  žena  cikánského  původu... Dělala  tam  uklizečku,  chlapi  po  ní  doslova  šíleli,  ale  Ona  měla  oči  jen  pro  mého  muže,  který  se  do  ní  natolik  zamiloval,  že  opustil  i  naši  rodinu...

Já  jsem  o  jejich  vztahu  neměla  ani  tušení  a  nikdy  bych  nevěřila,  že  nás  manžel  opustí  kvůli  jiné  ženě...

Jednoho  dne  jsem  přišla  ze  služby  domů  a  moje  děti  mi  se  slzami  v  očích  řekli,  že  u  nás  byla  nějaká  paní,  která  se  s  tatínkem  na  zahradě  líbala... Odpověděla  jsem  dětem,  že  to  byla  asi  nějaká  známá,  která  měla  narozeniny  a  tatínek  že  ji  blahopřál  a  dal  ji  pusu...

Děti  se  uklidnily  a  já  jsem  na  tuto  událost  zapoměla... Ani  jsem  se  manžela  nezeptala,  co  to  bylo  za  ženu...

Dny  ubíhaly  a  manželovo  chování  se  začalo  měnit... Domů  z  práce  začal  chodit  nepravidelně,  říkal  že  musí  pracovat  bez  vystřídání,  protože  kolega  je  nemocný...

Začal  být  nervozní  a  podrážděný  a  když  si  děti  hrály,  tak  na  ně  křičel  a  začal  je  i  bezdůvodně  bít,  ačkoli  to  dříve  nikdy  neudělal... Když  jsem  se  dětí  zastala,  tak  začal  mlátit  i  mně...

Utekli  jsme  před  ním  do  dětského  pokoje,  zamkli  jsme  se,  manžel  bouchnul  dveřmi  a  od  té  doby  se  doma  neukázal...

V  práci  mě  nechal  dopis,  ve  kterém  mě  napsal,  že  od  rodiny  odchází,  protože  miluje  jinou  ženu,  čeká  s  ní  dítě  a  některé  své  věci  že  si  odstěhuje...

V  určitý  den  přijel  náklaďák  plný  cikánů,  ti  naložili  všechen  náš  společný  majetek  a  potom  všichni  odjeli  naším  autem,  neznámo  kam...

V  domečku  nám  nezbylo  nic,  jen  holé  stěny  a  dvě  staré  postele,  ze  kterých  zmizely  i  peřiny,  ale  na  spacáky  zapoměl,  tak  jsme  se  měli  čím  přikrýt...

V  práci  mě  čekal  další  dopis  s  tím,  že  bude  požadovat  i  to,  abych  mu  vyplatila  domek  za  stejnou  cenu,  za  jakou  jsme  ho  koupili...

Při  rozvodu  jsem  manželovi  nedělala  žádné  problémy,  ani  jsem  nepožádala  o  majetkové  vyrovnání... Proč ?... Protože  mě  zůstalo  z  manželství  to  nejcennější ! ...

Výchova  dětí  byla  svěřena  mně,  manžel  netrval  natom  že  bude  děti  navštěvovat,  prostě  návštěv  se  zřekl  a  tak  bylo  naše  manželství  rozvedeno  po  druhém  stání...

Ani  o  výživné  jsem  nikdy  nežádala,  dohodla  jsem  se  s  manželem,  že  mu  výživným  vyplatím  ty  peníze  za  domek  a  od  té  doby  jsem  ho  neviděla  já,  ani  děti...

Proč  jsem  se  zřekla  majetku  i  výživného ?... Protože  všechno  na  světě  se  dá  nahradit,  ale  děti  ne... Proto  jsem  vyměnila  veškerý  náš  společný  majetek  za  děti  a  nikdy  jsem  toho  nelitovala...

V  době  našeho  rozvodu  začaly  dětem  prázdniny,  tak  jsem  u  ČSD  rozvázala  pracovní  poměr  a  našla  jsem  si  práci,  která  mě  umožnila  věnovat  svůj  čas  dětem  o  sobotách,  nedělích  i  svátcích...

Tentokrát  jsme  nejezdili  na  výlety... Naopak... Chodila  jsem  s  dětmi  na  houby,  na  borůvky,  na  maliny  a  na  černý  bez... Všechno  jsme  prodali  do  výkupny  a  za  společně  vydělané  peníze  jsme  si  začali  náš  domeček  zase  doplňovat  věcmi,  které  si  tatínek  odvezl...

Děti  rostly  jako  z  vody  a  já  jsem  se  jim  snažila  dělat  tátu  i  mámu... O  tátovi  jsme  nikdy  nemluvili,  protože  si  to  děti  nepřály...

Asi  po  třech  letech  jsme  si  koupili  i  starší  auto  octávii,  na  které  jsme  si  vydělali  prodejem  ovoce  a  zeleniny  z  naší  zahrádky  a  začali  jsme  jezdit  na  výlety  tak,  jako  kdysi...

Jedou  jsme  projížděli  Rokytnicí  v  Orlických  horách... Na  lavičce  před  hotelem  seděla  skupina  cikánů  a  mezi  nimi  seděl  i  můj  ex  manžel  s  cikánkou  na  klíně... Kolem  nich  pobíhalo  několik  cikáňat,  která  natahovala  ruce  k  turistům  a  žadonila  o  peníze..

A  já,  se  svými  dětmi,  jsme  žili  šťastně  a  spokojeně... Oba  vystudovali  vysoké  školy,  dnes  jsou  už  samostatní  a  oba  podnikají... A  náš  společný  domeček  jim  v  jejich  podnikání  pomáhá...

Když  mě  chtějí  z  legrace  naštvat,  tak  vždy  řeknou : " Nojo,  byl  to  život v  očistci,  ale  ten  sparťanský  život  nás  naučil  hospodařit  a  z  prdu  udělat  kuličku." ...