Vážení novomanželé

Vy  ruku  v  ruce  životem  půjdete... Ať  Váš  práh  štěstí  neprovází  jen  starosti  a  dřina... Ať  Vaše  děti,  které  se  narodí,  nepoznají  bídu  a  hlad... Ať  celý  Váš  život  jen  radost  je  a  jeden  druhého  má  rád... Až  jednou  staří  budete  a  vzpomenete  na  svůj  velký  den,  poznáte  potom,  že  život  krásný  byl,  že  nebyl  to  jen  sen... Vy  ruku  v  ruce  půjdete  svým  životem  dál... Ať  velké  štěstí  Vám  rozkvete !... Však  o  své  štěstí  se  podělte  s  tím,  kdo  život  Vám  dal... Až  první  hádka  ve  Vašem  manželství  nastane  a  jeden  druhého  si  vážit  přestane,  tak  Oba  ptejte  se : " Kdo  za  to  může ?"... Hned  poté  si  ruce  podejte  a  všemu  se  od  srdce  zasmějte... V  duchu  si  řekněte : " Mám  hodnou  ženu... Mám  hodného  muže "... Jen  tak  zjistíte,  kdo  za  to může... V  manželství  totiž  nekvetou  jen  růže...      

                                                                  Jak  ten  čas  letí

                                      Texty  a  hudbu  složila  dne  12. 5. 2010   Alena  Stražáková

Pro  každého  z  nás,  přijde  doba  loučení,  kdy  rodiče  opustíš  a  je  konec  dětských  dní... Rodinu  si  založíš,  protože  svůj  život  máš... S  vnoučaty  pak  radostně  za  rodiči  pospícháš...

Podívejte  rodičové,  jak  ten  čas  letí... Nedávno  jsme  byly  děti... Teď  jsme  mámou,  tátou  dětí...

Život  stále  utíká... Rychleji,  než  voda... Promarnit  ho ?... To  nejde... Byla  by  ho  škoda... Jak  perpetum  mobile  náš  život  se  točí... Proto  člověče  se  směj ! ... Vždyť  život  se  nekončí...

Tvoje  děti,  přece  další  děti  budou  mít... Tak,  člověče  nezoufej,  vždyť  máš  pro  co  žít !...

Pro  každého  z  nás,  přijde  doba  loučení,  kdy  rodiče  opustíš...  A  je  konec  dětských  dní...