Babičko, vyprávěj

Včera  přiběhly  děti  ze  školy  s  tím,  že  mají  za  úkol  naučit  se  rozeznávat  stromy  a  přinést  do  školy  léčivé  byliny,  které  nejsou  jedovaté.  A  tak  jsme  se  všichni  převlékli  do  ,,lesáckého,"  nazuli  jsme  si  holínky  a  šli  jsme  na  louku  u  lesa.  

Rodiče  dětí  šli  s  námi  také  a  tak  jsem  otázkám  dětí  nebyla  vystavena  jen  já  sama.  Tentokrát  děti  neběhaly  po  louce,  naopak,  dávaly  dobrý  pozor na  to,  co  jsme  jim  ukazovali... Soutěžili  jsme  totiž  v  tom,  kdo  pozná  nejvíce  stromů  a  bylinek...

Dětem  se  soutěž  moc  líbila  a  rodičům  také,  protože  si  touto  hrou  připoměli  svá  dětství... Smíchu  a  radostí  bylo  mnoho  a  tak  se  až  ozvěna  rozléhala  po  celém  kraji  lesa...

Na  druhé  straně  louky  nás  pozorovaly  srnky... Hlavy  měly  vztyčené,  ale  když  viděly,  že  jim  od  nás  nehrozí  žádné  nebezpečí,  tak  se  začaly  znovu  pást...

Rodiče  utrhli  ze  stromů  pár  větviček,  já  jsem  utrhla  několik  bylinek  a  potom  jsme  se  posadili  na  pařezy... Ukazovala  jsem  střídavě  bylinky  a  větvičky  a  soutěž  mohla  začít...

Názvy  bylin  i  stromů  říkali  rodiče  úmyslně  špatně,  děti  je  opravovaly  a  tak  soutěž  vyhrály  děti,  protože  jejich  odpovědi  neměly  žádnou  chybu...

Pomalu  se  začalo  stmívat  a  tak  jsme  si  cestou  domů  zpívali,  na  zahradě  jsme  si  opekli  k  večeři  ,,ražniči ''  a  potom  hurá  do  koupelny  a  do  ,,hajan''...

Dětem  jsem  na  dobrou  noc  zazpívala  tuto  písničku  o  jaru...

                                                                           Jaro  kde  jsi

                                         Text  a  hudbu  složila  dne  10. 3. 1986   Alena  Stražáková

Když  jaro  přichází,  voní  stráň,  lesy... Zvířádka  volají,  tak  jaro,  kde  jsi ?... Přiletí  špačkové,  vlaštovičky... Zas  bude  teploučko  pro  lidičky...

Břízky  se  probudí... Kukačka  zakuká... Jaro  nám  vesele  na  okno  zaťuká... Otevřte  dveře,  okenice... Ať  jaro  může  k  vám  do  světnice !...

                                                        -------------------------------------------

   Když  děti  usnuly,  tak  jsem  šla  ještě  k  ohýnku... S  rodiči  dětí  jsme  si  potom  zpívali  a  vyprávěli  u  ohně  až  do  pozdních  hodin...

Když  jsem  k  ránu  uléhala  do  postele,  tak  jsem  přemýšlela  o  tom,  jak  krásné  to  bylo  odpoledne  i  večer...

Najednou,  jako  by  nademnou  přelétl  černý  mrak  s  myšlenkou : ,, Co  myslíš ?... Budou  v  budoucnu  děti  tvých  vnuků  prožívat  také  tak  krásná  odpoledne  a  večery,  jaké  dnes  prožíváte  vy ?" ...

   Nedalo  mi  to  a  tuto  myšlenku,  nebo  chcete-li  úvahu  jsem  si  napsala...

                                                                   Žena  a  matka  Zem

                                            Text  složila  dne  13. 6. 2010   Alena  Stražáková

Co  všechno  může  se  v  životě  stát ? ...  Přemýšlej...  Kdo  tě  má  nejvíce  rád ? ... 

Kdyby  tě  všichni  zradili  a  každý  řekl  NE ! ...  Matka  tě  vždycky  pochopí... Nikdy  tě  nesklame...

To  samé  o  Zemi  lze  říci... Ta  stále  vítá  děti  své...

Ať  už  jsi  pod  Zemí,  či  na  měsíci,  když  se  k  ní  vrátíš,  otevře  svou  náruč  a  neřekne  ti  NE !...

Zem  můžeš  ničit  a  nemusíš  ji  nic  dát ! ... 

Když  umoudříš  se  a  uznáš  svou  chybu,  můžeš  zas  na  ni  pevně  stát...

Zem  je  matkou  nás  všech  a  každý  z  nás  ať  chce,  či  nechce,  musí  ji  mít  rád...

Žena  a  Zem  jak  sestry  podoné  si  jsou...

Každému  z  nás  život  dají...

Až  ty  dvě,  ,, Žena  a  Zem "  na  světě  nebudou...  Kdo  porodí  děti ?... Z  čeho  se  lidé  nají !...

Přemýšlíš  lide ?...  Už  se  Ti  dech  tají ?...

Vždyť  v  chaloupkách  pod  horama  se  zrodili  Tvůj  táta  a  máma...

Kus  svého  života  nám  všem  dali...

Dnes  jenom  vzpomínky  na  ně  nám  možná  zůstaly...

Co  všechno  pro  Nás  udělali ? ...

Dík ! ...  Za  to,  že  Nás  vychovali ! ...