Dnes jsem byla s dětmi u řeky a když jsme se dosyta ve vodě vyřádili, tak začaly zase nekonečné otázky tak, jako vždy... Když jsem v noci přemýšlela o jejich všetečných otázkách, tak jsem neměla jistotu, jestli děti vůbec pochopily to, co jsem jim vyprávěla...
Děti jsou nejvděčnějšími posluchači a když je vyprávění zaujme, tak se nedají ničím vyrušit... A tak jsem každému z nich dala do ruky pití a koláč, aby se na to mé vyprávění dobře posilnily a začala jsem vyprávět...
Tento příběh se stal, když byli vaši rodiče ještě dětmi... Vyprávěli jsme si právě tak, jako si vyprávím dnes s Vámi... I v té době měly děti plno otázek a já jsem o tom napsala tuto baladu...
Řekni mi maminko, jak budeme žít ?
Text balady složila dne 21. 1. 1991 Alena Stražáková
Pověz mi maminko, jak budeme žít, když nebudeme čistý vzduch a vodu mít ?... Pověz mi maminko, pověz mi přece, proč málo vody, teče nám v řece ?
Dítě mé, nevím... Nevím si rady... Stromů je málo, tady i tady... Podívej, umřely ! ... Běda, ach běda ! ... Co nám to udělal, náš drahý děda ? ...
Dědeček povídáš ? ... Nevěřím tomu ! ... Vždyť denně autem k nám jezdíval domů ! ... Autem mě vozíval do lesa, k řece... To se mi maminko věřiti nechce...
To auto, dítě mé naďálo škody... Proto je dnes málo stromů i vody... Auta a továrny chtěl mít náš děda... Proto se na zemi dýchat už nedá...
Komíny chrlí smog... Auta zas olovo... Letadla práškují ! ... Dílo je hotovo...
Řekni mi maminko, co budem dělat ? ... Nemůžem přece takhle to nechat ? ... Musíme lidem všem otevřít oči... Zachránit přírodu je v naší moci ! ...
Jak to chceš udělat, maminko moje ? ... Vždyť všude jsou továrny, auta i stroje...
Mám nápad dítě mé, spát mi to nedá... Napravíme chyby, kterých se dopustil děda... K ministrům půjdu... všechno jim řeknu... Než zjednám nápravu, od nich se nehnu...
Řeknu jim : " Ministři, stala se chyba, za všechno může náš milý děda...Na prvním místě vždy peníze byly, proto se továrny postavily " ...
Co natom, že lidem se žaludek zvedá ? ... Peníze jsou všechno ! ... Tak myslel náš děda... Chemicky si pole pohnojíme... Sklidíme úrodu, lidi nasytíme...
Co natom, že mládež je nějaká bledá ? ... Peníze jsou všechno ! ... Tak myslel náš děda...
Autem se pěkně povozíme... Garáže jak hrady postavíme... Co natom, že plyn lidi a přírodu dusí, jinak se žít nedá ! ... Peníze jsou všechno ! ... Tak myslel náš děda...
Ministři, ach, ministři... Probuďte se přece ! ... Udělejte něco, ať je voda v řece... Nedopusťte dále ničit naše stromy ! ... Místo garáž, postavte nám zase krásné domy...
Udělejte něco proto, ať se krásně žije... Čistý vzduch a čistá voda lidi nezabije ! ... K čemu peníze Vám budou, když zdraví nebudete mít ? ... Myslete na naše děti ! ... Ti musí zdravě žít ! ...
Pospíchej maminko... ? ... K ministrům přece... Ať čistá voda, teče nám v řece... Ať stromy zavoní... Ať je z nich háj... Ať je zas na zemi jako dřív Ráj...
