Zpevněné a zelené plochy

Jakožto zahradní architekt rozšiřuji plochy zeleně a jako stavební architekt plochy zpevněné a zastavěné. 

Vždy, když navrhuji zpevnění nějaké plochy, myslím i na to, že by měla být jinde rozšířena plocha zeleně. Když ne plošně, tak alespoň doplněním stávajících porostů. Každým stavebním zásahem ubíráme kousek přírodě a tím i sobě. Města expandují do krajiny a slyšíme, že musejí růst. Lidstvo se rozpíná, ale země je stále stejně velká a její možnosti nejsou nevyčerpatelné. Ale co naplat, člověk je člověk a člověk s člověkem nic nenadělá. Vždyť jsme všichni stejní. Potřebujeme někde bydlet, pracovat, vyrábět, jezdit po silnicích, létat letadly, sportovně a kulturně se vyžívat. A na všechno potřebujeme stavby a plochy, které ukrajujeme přírodě. A budeme činit tak dále, dokud to půjde. Važme si a chraňme přírodu, mysleme oboustranně, na svůj prospěch i na nepostradatelnost přírodních hodnot pro naši existenci.

Když jsem navrhoval dostavbu Staroměstského náměstí, vkládal jsem nové domy do proluky po starší zástavbě, kde již pro selhání všech pokusů o nové stavební dořešení tohoto prostoru byl založen parčík. V roce 1991 tam byl trávník a pár stromů, vysazených v druhé polovině 40.let. Nyní je tam parčík s plošnou stromovou zelení, sloužící lidem pro posezení ve stínu, s občerstvením. Je to ale stále jen proluka, která není dořešená v rámci urbanismu a architektury celého náměstí. Myslel jsem i na to, vyčlenit zde plochy pro novou zeleň, do jisté míry nahrazující současnou. Aby byla doplněna vhodná zástavba s vhodnými funkcemi a také vytvořen prostor pro odpočinek ve stínu stromů, i v prostředí nižší a nízké pokryvné okrasné zeleně, rovněž s občerstvením. Tak se znovu připomínám se svým řešením v půdorysném plánku tohoto místa.