Zazdívač trhlin

Ty domy dostaly strašnou ránu a byli v nich i lidé, hrůza pomyslet. Jen ty před Národním divadlem musely být zbourány pro zchátralý stav.  

Žádná z těch násilně zničených budov na konci války již nebyla obnovena v původní podobě. Doba, názory a zájmy se po čase změnily, a tak došlo na přestavby a novostavby. Výjimkou zde zůstává pouze východní křídlo Staroměstské radnice, které dodnes nezná svoji novou podobu. Stavební náhrady ale nebyly provedeny až tak přesvědčivě a i po delším časovém odstupu vyvolávají rozpaky a podněcují nové tvůrčí aktivity k překonání jejich stavu.

Tyto úkoly zaujaly také mou pozornost a jako architekt pro ně rovněž hledám uspokojivější řešení. Je to ten kostel v Emauzích, "tančící" dům, Staroměstská radnice a Nová scéna ND. Stále se k těmto stavbám vracím z pozice jakéhosi "zazdívače trhlin", neboť jejich rány vidím stále otevřené, byť si to mnozí lidé nemyslí a jsou uspokojeni současným stavem. Práce je to pro mne zajímavá, přestože třeba nedojde k realizaci žádné z nich. Zůstanou obrázky, dokumentující jak tyto budovy mohly ještě vypadat jinak. Pro někoho jiného a pro jiné lidi. Nepotřebuji vytvářet nevídanost a originalitu za každou cenu, ohromovat, hledám jen dobrou architekturu, hodící se pro dané místo.