Pohádky kosmické II.

Těch hvězd na nebi a každá jiná, i s jinou povrchovou teplotou a podle toho i barvou. Ty červené mají nejnižší teplotu, ty modré nejvyšší. A kolem nich obíhají planety...                           

-

Kolik jen těch hvězd,

a kolem nich oběžných planet.

Kudy pak cesty mají vést,

jež touhu naši ženou vpřed?

-

Ta naše je Země,

ze soustavy sluneční.

Jinak vesmír jeví se temně,

 třpytná hvězda z něj tu ční.

-

Hvězdy různě zářivé,

ale i také barevné.

A potom spoje jejich křivé,

v obrazce se pojí pevné.

-

O různých názvech souhvězdí,

zvířecích a jiných.

Co v těch dráhách všeho jezdí,

ve stavech hmotných a plynných.

-

Zde kolik dalších Zemí,

a života různého.

I o tom ve snu zdává se mi,

bohatého, či nuzného.

-

Orel, delfín, velryba,

Velký medvěd - Velký vůz.

Střelec, Páv i Jižní ryba,

Orion, též Pegasus.

-

Mnoho hvězd a jiných těles,

kosmem víří ve svém rytmu.

Člověče ty, jen do toho vlez,

a vesmírnou proraz tmu.

-

A tak Robur Dobyvatel,

vytrvale hledá stále.

Pro blaho Země obyvatel,

i když téměř má namále.

-

Najde ji, nenajde?,

 nevzdává se, bojuje.

Zemi jinou, kde život jde,

a co ji s naší spojuje.