Pohádkový domek

Byl plný kouzel, magických černokněžnických i andělských, také uměleckých. Byl svým stylem klasický i nový.

Dával pobytový prostor ve třech podlažích svých interiérů, ale i balkónových exteriérů a ve svém zahradním okolí. Architekturou velmi univerzální a vhodný jako samostatný objekt ve venkovském i městském prostředí. Byl uvnitř i dost prostorný, pro dvě rodiny. Nepyšnil se, nechlubil, ve své kráse a čistotě prostý, přirozený. Nechtěl ohromovat, šokovat nevídaností, jen skromně okouzlovat a přitahovat. Měl i pěknou kříženou střechu s obytnou a půdní vestavbou, v podzemí sklípky, kotelnu a sušárnu. Byl to domek vskutku pohádkový, plný kouzel a tajemných příběhů. Ten domek ale nikdo nepostavil, tak se stal jen vidinou a snem a jeho světlo se proměnilo v temno věčnosti. 

Romantické snění vyšlo z módy a kouzla umělecké fantazie nahradila prázdnota obyčejnosti, byť se snahou o nové a nevídané věci. Architektura ztratila svou přirozenost a krásu a zplaněla.                        

Byl jeden domek a ten byl plný kouzel pohádkových bytostí...