Periferie na Staroměstském náměstí

Člověk si zvykne téměř na všechno, co sám nemůže změnit. Pokud např. vidí novou budovu pro něj nepřijatelné architektury, nejprve bouřlivě protestuje, později ji jen v mírnosti odmítá, ještě později mu je již lhostejná nebo ji začne dokonce přijímat. A zvykne si třeba natolik, že když má být dotyčná stavba odstraněna, staví se proti tomu. Někdo ale svůj počáteční postoj nemění. 

Rozlišujeme různé druhy kritiků nově realizované dobré architektury. Jedni (odborníci i laici) pochopí autorův záměr a dílo uznají (negativně hodnotí jen skutečné nedostatky), jiní (obojí) vyjadřují svoje více či méně subjektivní dojmy a pocity, jiní zase dílo nepochopí a odmítnou. Další skupinou jsou ti, kteří vyjadřují svou zaujatost a závist, leccos vidí a chápou, ale dílo přesto shodí. Dále tady pracuje faktor času, který mnohé postoje a názory změní. Architektura je později doceňována a uznávána. Také zvyk tady hraje významnou roli. Prostě nemáme rádi radikální změny v dlouhodobě zažitých věcech (netýká se to každého a záleží na tom, o co jde). 

Případ dostavby Staroměstského náměstí se vleče od 2.světové války, kdy v západní straně byla odstraněna zničená budova Nobileho radnice. Vznikla tak velká proluka s novými pohledy, které do náměstí nepatří a tato část rynku nabyla ryze periferního rázu. Dlouhodobá neschopnost dostavby proluky dovedla názory mnohých občanů až k závěru, že nejlépe bude již tento stav s provizorní úpravou ponechat, z historických a pietních důvodů, a upustit již od dostavby. Mnohý laik i odborník si na tuto "novou" urbanisticko-architektonickou situaci natolik zvykl, že je pro něho jakákoliv podstatná stavební změna nepřijatelná, ať již špatná nebo dobrá.

A tak má zůstat čtvrtina zástavby Staroměstského náměstí jako věčné staveniště, ruina, s vzezřením městské periferie? Zde kritizujeme podřadné urbanistické a architektonické vztahy, na které si mnohý občan nemůže zvyknout, když vidí kulturní úroveň a krásu ostatních stran náměstí.

Podaří-li se nám proluku dostavět (návrh často frekventovaný v předchozích článcích), začne to znovu: odpor a nepochopení, souhlas, pozdější souhlas a přijetí, zvyk.