Památkářský problém

Obor "rekonstrukce a ochrana památek" se zabývá studiem historických památek a různými metodami jejich zachováním, ochranou či obnovou.

Vznikl již na počátku 19.století, rozvíjí svoje teorie v době historizujících slohů, v době nastupující moderny ve 20.století vědecky propracovává a formuluje svoje ideje a metody ochrany památek.

Památkář je člověk, který chrání historické památky proti ohrožení novou kulturou. Moderní architektura, která je po kulturní stránce stále na sestupu, zasahuje také stále více do historického prostoru. Památkář jako konzervátor brání těmto vstupům, ale na druhou stranu novou kulturu připouští jako projev doby a hledá "mantinely" pro její přítomnost. Potřebuje, aby to staré a nové bylo jasně odlišené a dobově zařaditelné. V podstatě není sám ohrožen tím, čemu ve své činnosti brání, ohrožuje jej však tvůrčí práce, která může naopak vstupovat do památkového prostoru kulturně rovnocenně a bezkolizně a může tvořit i přímo na památkách, přestavovat je nebo dostavovat. Tak, jak tomu bylo v dobách velkých slohů a jejich vývoje, kdy památková ochrana neexistovala. Bránit ovšem takovým tvůrčím aktivitám a blokovat je by bylo absurdní a škodlivé, i když taková tvorba může oslabovat odůvodnění a opodstatnění památkové péče. Tím ale nebrojím proti památkářům, těch bude stále potřeba, jen ideová náplň se vyvíjí. 

Vypracoval jsem návrh na dostavbu Staroměstského náměstí stylem, který plnohodnotně dokončuje obraz tohoto prostoru. Tedy v návaznosti na slohy, které vytvářely jeho zástavbu.

V obrazové příloze: 

Vývoj východního křídla Staroměstské radnice