Otázky a odpovědi VII.

Každý stavební zásah do významných částí historické zástavby musí mít také svoje patřičné odůvodnění, svoji smysluplnou a přesvědčivou filosofii.

A u dostavby Staroměstského náměstí to platí dvojnásob.

Otázky a odpovědi:

Váš návrh vychází a čerpá z historické architektury budov náměstí. Dnešní člověk ale již žije jinými společenskými a kulturními ideami, než jakými žil v době gotické nebo barokní. Vaše návraty jsou proto myšlení současného člověka nesrozumitelné a vzdálené. Jistěže někomu ano. Zde je ale nutno filosofii věci opřít nejen o ideje naší doby, ale i o kulturní ideje dob minulých. Chceme-li opravdu kontinuálně a ne jen formálně navázat či zde zcela rezignovat, je nutné i něco "přečíst" zpět. Jak se stavělo a tvořilo tehdy, jak se myslelo, esteticky vnímalo a chápalo. 

Není toho ale trošku příliš, to mají lidé studovat dějiny architektury a umění? Kdo chce tak ano, jinak ale tady máme před sebou neustále stavební a jiné kulturní doklady myšlení lidí těchto dob. Ty tvoří i naše povědomí, spjaté neodmyslitelně s minulostí. Bez těchto dokladů našeho vývoje si neumíme představit ani svoji současnost. Jsme i dnes vázáni ke kulturním projevům našich předků a tudíž i žijeme stále jejich uměním. Samozřejmě, společenské vztahy, zájmy a projevy se změnily, kvalitní kultura se ale nese trošku nad tím vším, je nadčasová. Stále můžeme obdivovat mistry gotiky, renesance nebo baroka. Prošli jsme tímto vývojem a ten je v nás i nějakým způsobem "zakódován". Kulturní člověk to pochopí.

Můžete tedy ve stručnosti shrnout základní myšlenky filosofie vaší dostavby Staroměstského náměstí? Vnitřně kontinuální, obsahové, nikoli jen formální propojení moderní architektury s historickými slohy náměstí. Návaznost na tradici s přínosem nového uměleckého pojetí, v nadčasovém významovém přesahu. Tedy propojení povědomých idejí našeho historického kulturních vývoje s tím, čím žijeme dnes. Naše kultura ovšem ztratila punc nadčasovosti, poklesla často až do roviny pouhé dobové módnosti, nemůže proto sama o sobě řešit tento problém. Jiná cesta tu nevede, pouze je tady ta druhá možnost, nestavět nic. Ale to by byla v tomto případě škoda. Myslím si, že to není až tak nepochopitelné člověku, který trošku vnímá, co je to stavební umělecká tvorba.       

Mnohý člověk je ale přesto přesvědčen, že pokud by se to mělo dostavět, tak čistě naší soudobou architekturou, jako tomu bylo ve všech dobách, neboť si myslí, že je také dobrá a rovnocenná té historické. Tak tady se tento přístup vyzkoušel již tolikrát, že můžeme udělat závěr, jaký jsem udělal: na Staroměstském náměstí to nelze, jedná se zde o vzácnou výjimku.