Navrhovat architekturu staveb ve stylu historických slohů?

Ne, moderně, soudobě, ale také ne v nějakých "hurá" stylech, jak dnes stále častěji vidíme. Zejména tam, kde se tyto projevy chovají jako "kukačka v cizím hnízdě". 

Historie nám odkázala svoje kulturní hodnoty a my do nich vstupujeme svou kulturou. To je zcela v pořádku, tak tomu bylo ve všech dobách, ale jde tu o kvalitativní úroveň našich vstupů. Ohrožovat, zlehčovat či devastovat historickou zástavbu výstřední, komerčně-reklamní designovou architekturou je nekulturní a společensky škodlivé. Ale i tyto projevy mají svoje vhodné místo a odůvodnění. Ve vzácných historických částech našich sídel bychom ale měli opět více studovat a vnímat jejich specifika, včleňovat se s vlastními zájmy pokud možno ohleduplně a přínosně. Současná architektura ve svém úsilí polevuje a mnohdy jeví i znaky eticko-estetické zkaženosti. Klade důraz na nevídanost tvarů a vnější efekt, což bývá v kulturně-duchovním prostředí kolizní a kontraproduktivní. Plastický a dynamický design ničí architekturu.

V některých výjimečných případech, jakým je např. dostavba Staroměstského náměstí, moderní architektura nedosáhla nasazeného kvalitativního měřítka. V tomto místě je třeba kontinuální návaznosti na duchovní kulturu historických slohů.     

V příloze: studie obchodního domu do staré zástavby