Návrh na dostavbu Staroměstského náměstí - X.část

K informacím obsaženým v předchozím článku "Návrh na dostavbu Staroměstského náměstí - IX.část" doplňuji přesnější a podrobnější fakta i hypotézy ohledně vývojových počátků Staroměstského náměstí. 

Slovanská osídlenost na území Prahy je archeologicky doložená už v 6.století n.l. Souvislejší osídlení ale spadá až do raného středověku (9.století), což souvisí především s vývojem prvního českého státního útvaru. První Přemyslovci přenesli svoje rodové sídlo z Levého Hradce do Prahy a první český kníže Bořivoj I. založil v 2. pol. 9.století Pražský hrad. Po založení Hradu se nejdříve rozvíjelo levobřežní podhradí (dnešní Malá Strana) jako zázemí knížat, po celé 10.století. Rozvíjí se řemesla a obchodní aktivity místního i dálkového obchodu.

Nejspíše z důvodu relativního přelidnění dochází k přelivu obyvatelstva i na staroměstský, pravý břeh řeky. Nejstarší sídlištní nálezy na nebovidské terase (viz plánek níže) pocházejí z 10.století. Dokládají rozvoj řemesel. Na hraně mezi nebovidskou a maninskou terasou byla doložena pohřebiště ze stejného období (nálezy v Bartolomějské ul., Dlouhé ul., Malého náměstí, Celetné ul. a ulice Na Perštýně). Od 12.století je archeologicky doloženo přesídlování obyvatelstva na vyšší maninskou terasu, která byla do konce století plně osídlena. Zde bylo také založeno Staroměstské náměstí (jeho severní strana probíhá po hraně obou teras) jako významná křižovatka obchodních cest a tržiště. První obytnou zástavbu zde  tvořily zahloubené zemnice a nad nimi bývaly dřevěné konstrukce. Románské kamenné domy se rozvíjejí na konci 12. a ve 13.století.

Vývoj půdorysu Staroměstského náměstí zobrazují plánky od arch. B. Hypšmana, kde je zakresleno první formování prostoru náměstí na hranici osídlení nebovidské terasy od 10. nebo již od konce 9.století.   Průzkum proluky po Nobileho radnici (pokud dojde k realizaci nové dostavby) může přinést velmi zajímavé výsledky.

Předběžně zde již prováděla průzkum firma LOZA-Georadar, s r.o., která radarovou metodou zjistila na několika místech duté podzemní prostory prozrazující přítomnost kleneb i zaklenuté podzemní chodby při radnici, která zřejmě sloužila jako úniková (viz obrázková příloha).

Čerpáno:  publikace "Srdce města", Útvar rozvoje hl.m.Prahy, Praha 2008.  

Půdorys stupňovitých teras Starého Města podle L. Hrdličky, AV ČR

Bohumil Hypšman, vývoj tvaru Stroměstského náměstí, URM

Průzkum firmy LOZA-Georadar, s r.o., se zákresem podzemních dutým prostor v proluce po Nobileho radnici (vyznačeno červeně):

Zákres těchto prostor do půdorysné situace návrhu dostavby (případné zaprojektování do suterénu objektu i zpřístupnění veřejnosti jako další zajímavost Staroměstského náměstí - zákres rovněž červeně):