Nadčasový odkaz Josipa Plečnika

Tento významný slovinský architekt (1872-1957) působil, jak je všeobecně známo, i u nás a vytvořil zde dodnes podnětné a inspirativní dílo.

Především jsou to architektonické úpravy Pražského hradu a jeho přilehlých zahrad. Také upravoval prezidentský zámek s parkovým okolím v Lánech, je autorem chrámu Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze-Vinohradech a jiných realizací. Připomínám jej zde proto, že si vytvořil vlastní styl, založený na propojení idejí secese s moderními a dalšími prvky, které čerpal z historických slohů. Nepřešel tak, jako většina architektů té doby, k funkcionalistické moderně, na kterou zhlížel kriticky. Tento moderní odkaz na tradice a kořeny vyvstává v dnešní době, často až příliš nevázané experimentující postmoderny, opět na aktuálnosti. Proud v architektuře, navazující na Plečnikovu orientaci, tu prakticky chybí.

Obrazová příloha:

Rajská zahrada na Pražském hradě, J.Plečnik (1920-1924); foto: Zahrady Pražského hradu, V.Procházka, Odeon, Praha, 1976

Zahrada Na baště, Pražský hrad, J.Plečnik (počátek 30.let); foto: Pražský hrad, J.Burian, A.Hartmann, K.Neubert, Artia, Praha, 1975

Plečnikova síň, Pražský hrad (1927-1930); foto: Poklady minulosti, K.Neubert, J.Royt, B.Tykva, Odeon, Praha, 1990

Vlastní návrh rekonstrukce fasády domu z r.1900, foto stávajícího stavu